Rodák z Pelhřimova, který se hokej naučil hrát v Jindřichově Hradci, staví titul světového šampiona ve své kariéře úplně nejvýš. A to i přesto, že má na kontě třeba i necelé dvě stovky startů ve slovutné NHL.

Seriál DeníkuSeriál DeníkuZdroj: Deník„Titul mistra světa z roku 2010 je nejvíc. Potom i každá další medaile byla dobrá, i když byla bronzová. Přeci jen vyhraješ poslední zápas sezony. Ale zlatá medaile ze světového šampionátu, to pro mě byl největší úspěch kariéry,“ má jasno Novotný.

V roce 2013 to bylo jedinkrát, kdy jihočeský patriot vedl národní mužstvo v roli kapitána.

Ale nebyl to tehdy na severu Evropy ze strany českého výběru povedený šampionát. Přitom měl v zádech tři medaile z posledních tří turnajů. Jenže ze čtvrtého místa proklouzl s odřenými zády do play-off a hned ve čtvrtfinále mu vystavili stopku Švýcaři.

„Bylo to takové divné mistrovství,“ souhlasně přikývne Novotný. „Ve Švédsku i ve Finsku chodilo málo lidí. V roli kapitána jsem byl poprvé, a když se na to podívám zpětně, tak mě to docela svazovalo. Výkony moje ani týmu nebyly takové, jaké bych si přál. A přitom jsme měli kvalitní mužstvo,“ vzpomíná.

Přes nepříliš povedený průběh si Novotný mimořádně váží faktu, že mohl vést reprezentaci coby kapitán. „To se hned tak někomu nepoštěstí. Byla to pro mě obrovská čest. Mistrovství světa nebo olympiáda, to je úplně jiný level než turnaje Euro Hockey Tour,“ tvrdí rezolutně.

„Když se podíváme na historii kapitánů národního týmu, tak tam byli Pavel Patera, Robert Reichel, Tomáš Plekanec, Jarda Jágr nebo Martin Straka. Dostat se mezi takové osobnosti, toho si mimořádně považuji,“ zopakuje.

Před třemi roky se zkušený centr krátce vrátil domů, ale nenaskočil v mateřských Českých Budějovicích, nýbrž začátek sezony strávil v extraligové Plzni, odkud později zamířil do Švýcarska, kde odehrál poslední tři sezony.

Švýcarsko si zamiloval

V uplynulém ročníku Novotného týmu postup do vyřazovacích bojů unikl. „Byla to zvláštní sezona. Přitom v Ambri jsou nejlepší fanoušci, jaké jsem zažil. Tedy ještě kromě finále KHL se Lvem Praha v 02 Areně.“

„Tři roky ve Švýcarsku si nemohu vynachválit. Lidi tam uměli ocenit, že jsme makali, i když se třeba prohrálo. Zatleskali, nepískali na nás. Jejich mentalita je úplně někde jinde a opravdu jsem si to užíval,“ přiznává Novotný s tím, že se do Švýcarska doslova zamiloval.

A to nejen po hokejové stránce. „Žili jsme v Bellinzoně u italských hranic, kde bylo pětadvacet stupňů. Když přejedete do Ambri, tak tam bylo o dvacet stupňů méně,“ směje se. „Byli jsme tam kvůli hokeji, ale život je tam opravdu neuvěřitelný,“ neskrývá.

V Ambri však Novotnému skončila smlouva a rozmýšlí se, co bude dál. Jestli ještě pokračovat doma v Českých Budějovicích, nebo v 37 letech ukončit kariéru.

„Ještě je na rozhodnutí brzy. S klukama z vedení Motoru i s trenérem Jardou Modrým jsem ve spojení. Až přijede, tak si sedneme a probereme to. Musím být stoprocentně rozhodnutý, že ještě hokej na nejvyšší úrovni chci hrát. A v tom případě bych musel dát přípravě úplně všechno. Určitě bych si to nešel jenom tak odbruslit proto, že jsem z Budějovic,“ uvědomuje si Novotný. Jiná varianta než Motor prý nepřipadá v úvahu.