Smrt? Ta pro mě není tabu, říká Michaela Sonntágová z Liberce

Zdroj: archiv Michaely Sonntágové.

Fascinovalo mě, jak mé dvě malé děti o smrti mluví zcela přirozeně a ostatní je upozorňují, že o tom se nemluví. Další, co přispělo k realizaci nápadu, byly vlastní a mých přátel zkušenosti s pohřby. Vesměs se jednalo o stejné vzpomínky mnohdy na neosobní průběh rozloučení v sériovém sledu.

Zdroj: archiv Michaely Sonntágové.

Dříve se lidé setkávali se smrtí mnohem častěji. Děti vyrůstaly v chalupách s rodiči a prarodiči a umíralo se v přítomnosti nejbližších. Dnes jsem díky vyspělé medicíně toto téma odsunuli do pozadí a přestalo pro nás být přirozené. Lidé před tímto tématem zavítají oči a chtějí mít pro ně nepříjemnou zkušenost jako pohřeb rychle za sebou.

Zdroj: archiv Michaely Sonntágové.

Navíc se o ní nemluví ani s dětmi. A to je podle mě špatně. Měli bychom smrt vrátit do života, připustit si ji jako součást našich životů a umět o ní mluvit. Umět se rozloučit. A až se s ní setkáme, budeme to umět lépe zpracovat. A to jak umírající, tak i pozůstalí.

Zdroj: archiv Michaely Sonntágové.

Právě z těchto důvodní vzniklo Mezi stébly. Věřím, že z posledního rozloučení lze odcházet s hřejivým pocitem na duši, díky naplněnému smysluplnému rozloučení. Organizujeme přírodní pohřby a smuteční rituály, při kterých mají pozůstalí dostatek času se rozloučit důstojným způsobem. Osobitě, vkusně, na oblíbeném místě (zahrada, louka, les, kavárna), které má pro všechny hlubší přesah.

Zdroj: archiv Michaely Sonntágové.

Oproti ostatním pohřebním službám se lišíme hlavně nabídkou služeb. Rozloučení v naší režii může proběhnout kdekoli a i doplňkové služby jsou více alternativní a osobní. U parte jsme se snažili vyhnout černé barvě a prim hraje jednoduchost, vřelost a nádech přírody.

Zdroj: archiv Michaely Sonntágové.

Součástí pohřbu jsou samozřejmě květiny, výzdoba, řečník, hudba a catering. Snažíme se o navrácení loučících rituálů, které pozůstalé stmelují a rozloučení se stává více smysluplné. Například napsání posledního vzkazu zemřelému na kůru od břízy a poté jeho společné spálení v ohni.

Zdroj: archiv Michaely Sonntágové.

Zatím jsme na začátku, ale už teď se nám dostávají pozitivní ohlasy. Na sociální síti nám nechávají krásné vzkazy a oceňují tuto službu. Samozřejmě jsem obdržela i pár negativních zpráv, ale to k tomu prostě patří. Chápu, že to je něco nového a chce to čas, než si na to lidé zvyknou. A rozhodně vím, že to nemusí být pro každého.