Lidem chybí pouto k přírodě, říká ekolog který obnovuje sedmihorské mokřady

Zdroj: Jiří Štastný

Svůj výzkum jsem rozšířil i na vysoké škole, kde jsem psal bakalářskou práci, tam jsem zapojil i revitalizaci v okolí Libuňky, její historii, ale také jsem se začal zabývat výzkumem okolní krajiny. Magisterskou práci jsem poté rozšířil. Protože jsem vyčerpal téma sedmihorských mokřadů, svůj obzor jsem rozšířil na 34 různých mokřadů, především populací ptáků žijících v těchto lokalitách, jaké prostředí potřebují ke svému životu. To mi pomohlo při tvoření projektu na obnovu sedmihorských mokřadů.

Zdroj: Vojtěch Šťastný

Jsem spoluzakladatelem spolku Sedmihorské mokřady, který se věnuje ochraně mokřadních společenstev v Českém ráji, především pak v nivě řeky Libuňky. Cílem této „mise“ je především obnovení mokřadů v celé původní struktuře, mokřady by měly v budoucnu fungovat k zavlažování okolní krajiny, tak jak k tomu bylo kdysi.

Zdroj: Jiří Štastný

Zemědělská krajina (nejen ta) je odvodněná, je potřeba tento problém začít řešit. Neméně důležité je to, že jsou biotopem pro společenstva specifických organismů. První fáze našeho projektu byla získávání souhlasu vlastníků pozemků, popřípadě odkup pozemků. Ten jsme prováděli skrz kampaň MÍSTO PRO PŘÍRODU, což je veřejná sbírka Českého svazu ochránců přírody. Vlastně v konečném výsledku všichni vlastníci souhlasili, dokonce jsme byli mile překvapeni, někteří byli nadšení a rádi náš projekt podpořili.

Zdroj: soukromý archiv

Vojta byl díky svým ekologickým aktivitám v roce 2019 nominován na ocenění Josefa Vavrouška. A co je podle mladého ekologa největší problém v přístupu populace k přírodě ? „Lidé se hodně odpojili od přírody, ztratili spojení s přírodou. Nedělají to vědomě, spíše se od ní přirozeně vzdalují, žili v ní, měli vztah k půdě. V dnešní době sice mají přírodu rádi, rádi do ní chodí, ale chybí zde pouto, které tu dřív bylo.“

Kateřina Glatzová