Předchozí
1 z 5
Další

Vietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuVietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuZdroj: Deník/Kamil Košun

Její rodiče stejně jako řada jejich krajanů začali v Česku pracovat jako obchodníci, ona sama už je ale představitelkou nové generace: vystudovala vysokou školu, živí se jako překladatelka a její děti mluví jak vietnamsky, tak česky. Přesto nezapomíná na tradice svého národa a snaží se je představovat i Liberečanům.

Vietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuVietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuZdroj: Deník/Kamil Košun

„Do Česka jsme šli asi hlavně z finančních důvodů, i když si myslím, že jsme se ve Vietnamu měli docela dobře. Tatínek pracoval jako policista, maminka provozovala obchod se smíšeným zbožím. Nebyli jsme na tom špatně, ale tatínek asi chtěl, abychom měli lepší život. A do Liberce jsme šli z jednoduchého důvodu – žil tady už strejda, který se živil jako překladatel,“ vysvětlila Lien Hoangová, která z počátku bojovala z češtinou.

Vietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuVietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuZdroj: Deník/Kamil Košun

„Bylo to velmi těžké. Učila jsem se hlavně podle slovníků a hodně mi pomáhal i můj strejda, který uměl česky. Dal mi především základy gramatiky. Hodně jsem se ale učila i sama, opisovala jsem z tabule do sešitu, pak to překládala podle slovníku. Dala jsem si za cíl naučit se denně sto nových slov,“ popsala seznamování s cizím jazykem.

Vietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuVietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuZdroj: Deník/Kamil Košun

Po dvou letech přestoupila na anglicko-francouzské gymnázium, kde probíhala výuka v angličtině. Spolužáci ji přijali bez problémů a všichni se ji snažili spíše pomoci. Práci našla jako překladatelka, i když je vystudovaná inženýrka ekonomie. „Studovala jsem Vysokou školu ekonomickou v Praze. Ze začátku jsem pracovala ve finančnictví, ale to mě moc nebavilo. Chtěli po mně, abych chodila po domech a nabízela produkty. Pak se narodily děti, takže jsem byla doma. A teď hlavně pomáhám ostatním Vietnamcům. Když někdo potřebuje poradit, nebo něco přeložit, může se na mě obrátit. Do budoucna bych si ráda udělala kulaté razítko, abych mohla být i soudní překladatelka,“ řekla Lien před časem Deníku.

Vietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuVietnamské oslavy MDŽ v libereckém KoloseuZdroj: Deník/Kamil Košun

Vloni se zapojila také do výzvy na pomoc pracovníkům v první linii v boji s koronavirem. Na své bistro Liên Quān u jabloneckého Tesca vyvěsila červené srdíčko. Pro hasiče, policisty, záchranáře, doktory i sestřičky to byl signál, že se zde mohou zastavit na bezplatné občerstvení. „Sledovala jsem, jak se zapojila vietnamská komunita a řekla jsem si, že když neumíme šít roušky, nabídneme to, co umíme dobře,“ vysvětlila Lien Hoang, která restauraci vede se svým manželem.