Předchozí
1 z 5
Další

FC Slovan Liberec B - TJ Sokol Živanice (9.kolo) 1:4. Na snímku Dominik Gembický.Zdroj: Jaroslav Appeltauer

Dominik nastartoval svou kariéru v Jablonci nad Jizerou a pak se postupně přes Semily a Jablonec nad Nisou dostal do libereckého Slovanu. „K fotbalu mě přivedl táta,“ prozrazuje Dominik, kterak se dostal ke sportu, kde hlavním cílem je vždy dát o gól víc než soupeř.

Dominik Gembický po podpisu smlouvyZdroj: Deník / Jaroslav Appeltauer

Na své začátky vzpomíná v dobrém. „Začínal jsem v Jablonci nad Jizerou a byly mi tehdy čtyři roky. Na ty časy vzpomínám moc rád. V těchto kategoriích se hraje na malém hřišti (šířka velkého) a dával jsem dost gólů. Celkově to bylo takové jednodušší. Škoda, že to tak nejde i dnes,“ ohlíží se za dobou dávnou minulou, kdy se fotbal hrál hlavně pro zábavu.

Dominik GembickýZdroj: Deník / Jaroslav Appeltauer

Kdo byl Dominikovým prvním trenérem? „Jméno mého prvního oficiálního trenéra si nepamatuji, ale myslím si, že za něj klidně můžu označit tátu. Ten se snaží mi s fotbalem pomáhat dodnes,“ prozrazuje Gembický, který zároveň vypráví, jak se změnila mládež ve Slovanu od časů, kdy začínal. „Akademie klubu se změnila k lepšímu. Musím říct, že se tu více stará o mládež, než tomu bývalo. Mimo jiné do klubu přišel nový ředitel akademie mládeže, který podle mého zavedl kocept poměrně větší spolupráce mezi mládeží a A-týmem, což je, řekl bych, správné,“ kvituje současnou situaci Gembický.

Dominik Gembický zcela vpravo.Zdroj: Deník / Jaroslav Appeltauer

Se začátkem povinné školní docházky musel Gembický skloubit fotbal s učivem na základní škole. „Základní škola nebyla vůbec problém. Studoval jsem na Barvírně, což je vlastně fotbalová škola, která se Slovanem spolupracuje. Docházka tedy nebyla problém,“ vzpomíná na léta strávená na základce. „Když pominu tělocvik, tak mi nejlépe šel asi zeměpis. Nejhůře jsem se vypořádával s chemií a fyzikou,“ vyjmenovává oblíbené i ty méně oblíbené předměty.

Dominik GembickýZdroj: Deník / Jaroslav Appeltauer

S příchodem na střední školu nastala pro Gembického nová situace. „Musel jsem se škole více věnovat, řešit doklasifikaci a dopisovat látku,“ vyznává se. „Nejraději jsem měl angličtinu, naopak jsem neměl rád daně a němčinu,“ prozrazuje, k jakým předmětům měl vztah a ke kterým naopak averzi. Vycházeli fotbalistům učitelé vstříc, co se týče docházky a klasifikace? „Ve většině případů ano. Někteří úplně bez problémů a na některých profesorech bylo vidět, že jim to vadí nebo měli nějaké připomínky. Když se ale student snaží, zvládnout se to dá s každým profesorem,“ uvědomuje si Gembický.