Předchozí
1 z 5
Další

Považuji se za amatérského umělce s tvůrčí duší. Na začátku mě fascinovaly portréty, později mě bavila geometrie a abstrakce. Ze začátku jsem hodně tápal. Když bych měl popsat svou tvůrčí cestu, dřív jsem se hodně díval kolem sebe a hodně mě to ovlivňovalo, až nezdravě. Poslední rok či dva jsem se od toho oprostil. Jakmile se člověk přestane srovnávat, z čehož pramení spíš frustrace než pokrok, stane se rázem svobodný.

Josef Karel.Zdroj: Archiv Josefa Karla

Rok jsem strávil v malířském ateliéru na vyšší odborné škole u akademického malíře Ivana Píchala, ale jsem spíše samouk. Žádné jiné studium výtvarného zaměření jsem neabsolvoval. Baví mě, že malování představuje komunikační prostředek. Řeč na emoční úrovni. Nebaví mě dávat obrazům jména a vysvětlovat, co jsem na nich zachytil.

Josef KarelZdroj: Archiv Josefa Karla

Práci na obrazu začínám tím, že jdu spát. Na ten moment se těším nejvíce, protože mívám barevné a dost bláznivé sny. Pozoruji obrazy a situace, které mi servíruje podvědomí a kolikrát mě to vytrhne ze spánku a hned si to běžím zapsat. Z poznámek dělám skicy a dál s těmi svými zjevy kreativně a nejprve digitálně pracuji. Ujasním si barvy a kompozice, ale dám si od toho i časový odstup.

Josef Karel.Zdroj: Archiv Josefa Karla

Používám olejové barvy a plátno. Vyhovuje mi jejich konzistence a právě to, že hned neuschnou, dá se s nimi ještě pracovat přímo na plátně. Oleji se hodně věcí musí podřídit jako např. postup, prostor, čas… Člověk na to potřebuje trpělivost, ale když uschnou, odmění vás specifickým leskem a vůní.

Josef Karel.Zdroj: Archiv Josefa Karla

Snažím se být aktivní na sociálních sítích. Mam webové stránky, kde zájemce najde většinu obrazů. Cítím pokoru, když si uvědomím, že moje dílo visí u někoho doma. To, že to někdo cítí podobně natolik, že si pověsí můj obraz do bytu, de facto v soukromých až intimních prostorách, na to nelze nahlížet jinak než s úctou.

Josef Karel.Zdroj: Archiv Josefa Karla