Představte si, že vám zbývají tři hodiny života… O nic jiného tu nejde. Tohle je definitivní, konečný konec. Bez ohledu na to jestli jste to už zaznamenali, uvědomili si to a nebo se dokonce i smířili… Tohle je jednoduše konec a absurdní půlhodinka navíc je tak krátká, je to neuvěřitelný výsměch té šílené chuti ještě říci něco dalšího, vzpomenout si na věci, které se přihodily. Příliš krátká chvíle na to, aby jste se mohli rozhodnout postavit se k neobjasněným záhadám svého života a vyrovnat se všemi důsledky svých rozhodnutí.

Jednou v životě přijde chvíle, kdy na všechno co jsme neudělali, neřekli, neprožili bude pozdě. I drahocenná půlhodinka navíc bude pryč. Konec.

Zpověď ženy

Temný námět divadelní hry Žena a Megera irské dramatičky Martiny Carr, v režii Jakuba Korčáka popisuje právě poslední dvě hodiny života Ženy (hraje Markéta Tallerová). A samozřejmě také Megery (hraje Michaela Lohniská), která je druhou postavou představující vnitřní hlas. Megera je také svědomím, které nabízí druhou stranu mince, zrcadlo Ženě zmítající se na smrtelném lůžku. Scénografie Milana Davida zasadila divadelní hru do lesklého prostoru ocelové místnosti, která navozuje dojem, společně s nasvícením celé scény, mrazivého chladu.

Autorka hry

Martina Carr je irskou dramatičkou, narodila se v roce 1964 v Novém jižním Walesu ve městě Tullamore. Studovala Dublinskou univerzitu. Působila jako profesorka na Villanově univerzitě. Její oceněné hry jsou většinou poetické tragedie venkovského života v Irsku a byly představeny po celém světě. Ve svých raných pracích experimentovala ze stylem psaní dramatické hry a vypracovala si vlastní přístup. Její prvotina Low in the Dark je absurdním dramatem o postavení ženy. Tato hra odráží její zkušenosti pramenící ze vztahu k irskému spisovateli Samuelu Beckettovi.

V roce 1997 získala Martina Carr cenu Susan Smith Blackburn Prize. Ve svých pozdějších hrách, mezi které patří i hra Žena a Megera (Woman and Scarecrow, premiéra v roce 2006), se věnuje otázkám, které vyvěrají z pojmů jako pravda, dědictví, osud… V roce 2009 debutovala Martina Carr se svými dvěma hrami v irském Dublinu.

A dále ke hře…

Další dvě postavy Manžel (hraje Martin Polách) a Matka (hraje Eva Lecchiová) nutí Ženu znovu hodnotit své životní počínání a přiznat si tvrdou pravdu o neupřímnostech a lžích, do kterých se člověk může během života zahalit proto, aby se nemusel rozhodnout. Ve hře je ale prostor i pro humor, alespoň ten černý, který je irské dramatičce vlastní.

Markéta Tallerová, čerstvá držitelka Ceny Thálie, v hlavní roli Ženy dostala velký prostor a během hry se na její tváři vystřídá celá škála výrazů a pohnutí, které si při svém nastudování prožila. Jak na sebe prozradila v nedávném rozhovoru pro liberecký Deník, bylo to zkoušení jistě náročné… Na jeho výsledky se můžete podívat v premiérovém představení v pátek 9. dubna. Pokud jste sehnali vstupenku…