Hodinový pořad , který bude příští rok o velikonočních svátcích na televizních obrazovkách, je realizován ve spolupráci s Českou televizí, ZF FILMEM, s Domowinou - Svazem lužických Srbů a Česko-německým fondem budoucnosti.

Natáčení probíhá od 1. do 10. dubna v Lužici a v severních Čechách. Autoři dokumentu začali na Zelený čtvrtek záznamem rozhovorů a vzpomínek na velikonoční svátky s pamětnicemi ve Varnsdorfu, které jsou původem z Lužice. Dalším zpovídaným byl Josef Zbihlej z Muzea ve Varnsdorfu. První den natáčení zakončili natáčením rozhovoru s Františkem Vydrou, ředitelem muzea v Chrastavě, který je uznávaným znalcem Lužice.

Dnešní natáčení na Velký pátek probíhá v Horní Lužici ve vesnici Chrósčice / Crostwitz. Zde se filmaři pokoušejí zaznamenat lužické „klepotaki“, naše „hrkače“, při jejich velkopáteční obchůzce.

Klapání „klapaček“ nahrazuje vyzvánění zvonů a odhání „zlé síly“. Dalším cílem dokumentu je zaznamenat zvyk, při kterém za zpěvu starých duchovních písní vnáší mladá děvčata do chrámu „ mrtvého Krista Pána“ jako do Božího hrobu. Filmaři budou svědky zasvěcení velikonoční svíce „Paškálu“ a jejího vnesení do chrámu. Po večerní bohoslužbě se budou spolu s celkem asi jedním tisícem věřících účastnit nočního putování za svitu svící celou obcí.

Proč točit dokument o zvycích?

„Ve spolupráci s panem dramaturgem Šrámkem mapujeme celý roční cyklus. Točili jsme o vánočních zvycích na Šumavě a v jižních Čechách a protože Velikonoce jsou jeden z nejvýraznějších církevních svátků, patří do našeho záběru. Oba máme k Lužici blízký vztah a po letech se nám podařilo tento projekt prosadit do plánů České televize. Podpořil nás kromě jiných i Liberecký kraj,“ vyjádřil se režisér Zdeněk Flídr.

„Velikonoce se táhnou až do pohanských dob a jsou v současné době možná jediným velkým nositelem tradic. Je to velký symbol vzkříšení a tímhle tématem by se člověk měl zabývat, protože bez ničeho je člověk jen hovádko. Moje dokumenty nabízejí možnost se rozhodnout, jestli člověk tomu kouzlu podlehne nebo ne. Je to také úvaha nad tím, o co vše naší současnou dobou přicházíme. Národ bez tradic, to je jen taková smečka,“ doplnil.

Spolupracující dramaturg České televize Ondřej Šrámek dodal: „Kraj Lužice sleduji delší dobu, mám tu rodinné vazby. Před lety jsem v Budyšíně zaznamenal hru Maryša. Byla to pro mě velmi zajímavá inscenace, protože jsem také divadelní dramaturg. Při tom jsem si uvědomil, že obyvatelé Lužice jsou pravý venkovský lid, který tradice prožívá úplně jinak. Mnohem silněji cítí a prožívají podstatu podobných témat.“