Přenesme se na počátek 15. století. V Českých zemích vládne Václav IV., syn Karla IV. Království zasáhla hospodářská krize a církev pozapomněla na své původní poslání. A na scénu vstupuje významná postava českých dějin, Jan Hus.

CÍRKEVNÍ KRIZE

Samotná katolická církev se nachází v krizi. Po avignonském zajetí následuje od roku 1378 papežské schizma, kdy úřad papeže zastupují dva různí lidé, od roku 1409 nastává dokonce trojpapežství.

REFORMACE CÍRKVE

Jan Hus, ovlivněn spisy anglického učence, viděl naplnění svého života v nápravě církve. Trnem v oku mu byla především praxe prodávání odpustků a také osoba papeže.  Se svými myšlenkami seznamoval širokou veřejnost nejenom prostřednictvím spisů, ale i svých kázání v Betlémské kapli. Požadoval, aby se církev vzdala světské moci a veškerého majetku a starala se pouze o duchovní záležitosti.  

CONCILIUM CONSTANTIENSE

V roce 1414 svolal Zikmund Lucemburský, římský král a další syn Karla IV., koncil do Kostnice. Primárně s cílem vyřešit papežské schizma, ale též kvůli kacířství a potřebě církevních reforem. Předvolání obdržel i Jan Hus, jelikož jeho učení bylo označeno za kacířské. I přes slib Zikmunda o bezúhonnosti je prohlášen za kacíře a pro své „zločiny“ 6. července 1415 upálen na hranici za hradbami města Kostnice.

HUSITSKÉ VÁLKY

Po smrti Jana Husa se situace neuklidnila, ale naopak vygradovala. Jeho učení nezaniklo, jak předpokládali odpůrci, naopak se rozmohlo mezi jeho následovníky. V roce 1419 proběhla 1. pražská defenestrace a následovalo období husitských válek, které ukončuje v roce 1436 přijetí basilejských kompaktát uznávající právo kališníků na přijímání pod obojí.

DOPADY 

Dvacet jedna let po smrti Husa se naplnily jeho požadavky. Katolická církev přišla o čtyři pětiny majetku a poddaní získali právo svobodné volby víry.  6. červenec tudíž nepředstavuje pouze pracovní volno, ale připomíná smrt jednoho z mužů, který si zasloužil své místo v pantheonu významných českých osobností.

CÍRKEV ČESKOSLOVENKÁ HUSITSKÁ

Církev vznikla v roce 1920 a jejím spoluzakladatelem a prvním patriarchou se stal Karel Farský. Jeho jméno nese např. kostel v Jablonci nad Nisou.