Komentovanou prohlídku s kurátorkou Markétou Kroupovou k této výstavě pořádá Oblastní galerie zítra 6. listopadu od 10.30. „Tento autor žijící většinou v ústraní a chudobě byl velmi nekonvenčním člověkem. Vždy si neohroženě razil svoji vlastní cestu bez ohledu na posměch a přehlížení uměleckých kritiků. Vinou působení komunistického režimu znal jeho dílo málokdo," vysvětlila kurátorka Markéta Kroupová.

GRAFIKA Josefa Váchala je dílem měsíce v Oblastní galerii v Liberci.

V rámci „díla měsíce" vystavují v liberecké Oblastní galerii v lázních část cyklu „O druhém břehu" (na památku zemřelých přátel), který patří mezi ty méně známé a je jedním z posledních větších souborů, které Váchal vytvořil.

Vznikl v letech 19471948, kdy už několik let bojoval s chudobou a nezájmem veřejnosti o svoje dílo.

„Cyklus obsahuje 30 listů a Váchal ho vyryl do překližky. V liberecké galerii se nacházejí ještě další solitérní ukázky jeho grafické tvorby. Nejvýznamnějším dílem je ale obraz Kult Ahrimana, který je tradičně k vidění ve stálé expozici," upřesnila Kroupová.

Zájem o jeho dřevoryty, básně a knihy začal vzrůstat až na samém závěru jeho života a vyvrcholil v 90. letech 20. století. Dnes už patří Josef Váchal mezi známé umělce, především díky filmu Krvavý román, který podle stejnojmenné předlohy natočil v roce 1993 Jaroslav Brabec, a díky Portmoneu v Litomyšli.

Josef Váchal

Narodil se ve vesničce Milavče poblíž Domažlic jako nemanželské dítě. Jeho otec byl bratranec Mikoláše Alše. Neměl lehké dětství, a proto se upnul spíše k přírodě a zvířatům, zejména psům, než k lidem. Nedokončil gymnázium, ale v roce 1902 se vyučil knihvazačem. V Praze ještě jeden rok navštěvoval soukromou výtvarnou školu Aloise Kalvody a přivydělával si např. malováním pohlednic. Byl v úzkém kontaktu s katolickou modernou, ale později se zcela odvrátil od katolické víry a věnoval se okultismu a esoterickým vědám. Účastnil se bojů 1. světové války na rakousko-italské horské frontě a zážitky, které si odtud přivezl, se silně vryly do dalšího jeho díla. V grafické tvorbě využíval jednoduché expresivní a primitivistické postupy takovým způsobem, že vznikala výtvarně i obsahově velmi bohatá vyobrazení, založená na nespoutané imaginaci. Vynalezl několik grafických postupů a barevný dřevoryt se stal středem jeho celoživotního díla. Vytvářel vlastní knihy, které nesly podobu uměleckého rukodělného artefaktu. Knihy sám ilustroval, sázel, vázal a tiskl a to jen ve velmi omezeném nákladu několika kusů. Po nástupu komunistického režimu se postupně dostával do kulturní i společenské izolace a jeho dílo se na veřejnosti téměř neobjevovalo. Dožíval v zapomnění na rodinném statku družky Anny Mackové ve Studeňanech u Jičína pod šikanou traktorové stanice místního JZD.

Galerie zve na přednášku Magdaleny JetelovéOblastní galerie v lázních Liberec - kavárna, dnes 5. listopadu od 18 hodin, MAGDALENA JETELOVÁ - přednáška.
Významná sochařka, fotografka a architektka od roku 1985 dlouhodobě žije v Německu, kde v roce 2006 získala Cenu Lovise Corintha. V Liberci na náměstí Dr. E. Beneše byla k vidění její dnes už legendární plastika Židle. „Na přednášce uslyšíme komentáře k starším, doposud nerealizovaným projektům, jako je legendární projekt podzemního zahradnictví pro Jižní Město a také k současnému dění nejenom v Německu, ale i na české výtvarné scéně," zve na akci ředitel galerie Jan Randáček. Jetelová patří mezi nejúspěšnější české umělce současnosti. Je autorkou mnoha konceptuálních prostorových instalací pro nejprestižnější galerie v Evropě a Spojených státech. Její projekty vycházejí z aktivní práce s konkrétním místem definovaným architekturou, městským prostředím a krajinou.