Pod obratnými komediálními dialogy jako odposlouchanými na domovní schůzi, která se mohla konat předevčírem, se odehrává ve hře Jiřího Havelky Společenstvo vlastníků věčný svár sil života a smrti: mládí proti stáří, touha po změně a životě proti lpění na starém pořádku, zdravé až tělesné lidské potřeby proti nekrofilní závislosti na neživých věcech, dovedené do krajnosti v zuřivé vášni pro byrokratické postupy.

Společenstvo vlastníků je komedie o malých českých sousedech a jejich velkých starostech. Dohodnou se na prodeji nepotřebných půdních prostor, aby získali peníze na opravy společného zařízení? Nebo je důležitější, kolikrát se kdo sprchuje? Místo konstruktivní dohody o praktických věcech se zaplétají do nesmyslných, ale o to vášnivějších hádek o absurdní hlouposti.