Co se asi tak mohlo odehrávat v malém severočeském městečku v osudný den 25. února 1948? Z koho se stal svazák a kdo mohl tušit, co se bude dít následujících 40 let? Na to všechno najdou odpověď diváci nové inscenace libereckého Šaldova divadla už v pátek večer, kdy má premiéru hra Konec starých časů.

Už podtitul „únorová humoreska“ a jméno autora předlohy ovšem dávají tušit, že se na tento tragický zlom v českých dějinách nebude na prknech libereckého divadla pohlížet se smrtelnou vážností. Stejnojmenný román totiž napsal pedagog, recesista a spisovatel Jaroslav Žák, kterého proslavila nestárnoucí díla Študáci a kantoři či Cesta do hlubin študákovy duše.

V Liberci si na dramatizaci jeho méně známého románu troufli jako první na světě, přestože, jak přiznal dramaturg Martin Urban, ji zvažovalo dokonce i Národní divadlo. „Ale nám jediným se zatím podařilo nápad dotáhnout do konce,“ dodal Urban, podle kterého nebyl převod literární předlohy do divadelní podoby vůbec jednoduchý i kvůli desítkám postav, jimiž Žák svůj román zalidnil. I přes řádné škrtání se jich na prknech Malého divadla nakonec vystřídá přes třicet. „Vyřešili jsme to tak, že někteří herci hrají i tři postavy,“ vysvětlil režisér Šimon Dominik.

ŽÁDNÉ VÁŽNÉ SLOVO

Děj inscenace se odehrává během 24 hodin v imaginárním městečku Pepův Týnec, jehož obyvatelé se musí vyrovnat s nastalými společenskými změnami. „Je zajímavostí, že většina z nich si myslí, že komunismus bude záležitostí dvou tří let. Netuší, že se jeho konce třeba ani nedožijí,“ dodal Urban, podle kterého napsal Žák skvostný humoristický román, v němž „není ani jedno vážné slovo“. Možná i proto si autoři dramatizace dovolili svěřit jednu z ústředních rolí psu Flotýnkovi, který se stává průvodcem i hlavním glosátorem dění.

Novou inscenací reaguje Šaldovo divadlo také na letošní „osmičkový“ rok, v němž si připomínáme důležité mezníky naší historie. „Žákův román má bezpochyby pořád co říct. Přesto mě více než historické svědectví zajímaly živé charaktery, typické figurky maloměstského života a především neschopnost těchto lidí poprat se s tím, co před ně život a doba staví,“ poznamenal dramaturg Tomáš Syrovátka, který román pro divadlo zpracoval. „Já bych byl jen strašně nerad, kdyby ten text byl hrubě aktuální,“ poukázal na současnou politickou scénu jeho kolega, Martin Urban.