Čtou ještě lidé? Přesouvají se knihy i periodika spíše do virtuálního prostoru, jak rychle přibývají nové knihy do knihovny a o jaké autory a žánry mají čtenáři nejvíce zájem i akcích knihovny a zajímavém projektu Živá paměť Liberec Reichenberg povídali v rozhovoru ředitelka Krajské vědeckého knihovny v Liberci Blanka Konvalinková (BK) a její zástupkyně a vedoucí služeb Dana Petrýdesová (DP).

Zdá se, že lidé přestávají číst. Sledujete v knihovně úbytek čtenářů?

BK: Letos se poprvé objevil pokles výpůjček.

DP: Podle zpráv z okolních knihoven klesají výpůjčky všude. Nás to zatím tolik nepostihlo. Tento rok je první, kdy se pravděpodobně na konci roku pokles projeví i u nás. Ale počet registrovaných čtenářů a návštěvníků akcí neklesá.

Máte představu, jaká kniha je právě teď nejčtenější? Asi to bude hodně ovlivňovat školní povinná četba, ne?

BK: Určitě mezi nejčtenější patří severské detektivky autora Jo Nesbø a další. Pak také kniha Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel od Jonase Jonassona, který se už začal umisťovat v minulém roce.

DP: Máme přesná čísla z roku 2013: Moliérův Lakomec, Padesát odstínů šedi a Farma zvířat. Titul Padesát odstínů šedi byl na prvním místě rovněž v pořadí nejrezervovanějších knih.

BK: Ano, určitě do toho zasahuje i doporučená četba. U klasických titulů máme více duplikátů, které se rychleji přečtou a vícekrát půjčí.

Nedávno jste do regálu knihovny zařadili miliontou knihu. Na půlmilion se knihovna dostala v roce 1986. Přibývají knihy konstantní rychlostí?

BK: V roce 1954 byl zaznamenán tzv. přírůstek jedna. K půlmilionu v roce 1986 to trvalo 32 let. Od roku 1986 do dneška už jen 28 let, což je zhruba 18 tisíc přírůstků za jeden rok. Odhadujeme, že další půlmilion přijde díky technice rychleji, záznamy se většinou stahují z Národní knihovny, tudíž se doba zpracování publikací zkracuje.

Na čem záleží, kolik knih nakoupíte?

BK: Samozřejmě na rozpočtu. Jelikož se letos i loni snižoval, museli jsme dost bojovat. Každý rok se snažíme, aby finance na nákup knih přesáhly tři miliony korun. Podle standardu pro knihovny bychom měli zachovat částku 35 korun na jednoho obyvatele, což při stotisícovém Liberci zatím nedosahujeme.

DP: Z částky 3 miliony korun se nenakupují jen knihy, ale také zvukové dokumenty, filmy, časopisy a další typy médií, např. společenské hry.

Jak je to s periodiky?

BK: Tituly vydané v České republice dostáváme zdarma v rámci povinného výtisku, který platí celorepublikově pro krajské knihovny. Na knihy povinný výtisk skončil v roce 1995. Dostávají ho jen 4 knihovny v ČR, naše knihovna nárokuje pouze povinný výtisk knih od regionálních nakladatelství.

DP: Dostáváme asi tři a půl tisíce titulů. Objednáváme i některé časopisy zahraniční a duplikáty. Povinné výtisky se nepůjčují a zůstávají v knihovně k prezenčnímu studiu.

Knihovna určitě bude mít koupi knih s nějakou slevou, jak to probíhá?

Máme slevy. Distributoři nám poskytují rabat, který se pohybuje od 28 do 35 %.

Většinu návštěvníků vaší knihovny tvoří Liberečané a studenti. Ale jste krajská knihovna. Kdo vás financuje?

Kromě obyvatel Liberce nás navštěvují lidé z celého kraje, máme funkci krajské a regionální knihovny. Zřizovatelem je Liberecký kraj, který nám ročně dává asi 30 milionů. Město přispívá na městskou funkci, hlavně na pobočky, částkou 1 milion 200 tisíc. Bohužel tato částka na provoz poboček nestačí, takže městská funkce se částečně dotuje z příspěvku kraje.

Knihovna letos oslavila tři kulatá výročí. Jedno neblahé, o kolik knih při požáru před 60 lety přišla?

BK: Přišla o 250 tisíc svazků. Knihovna vyhořela v budově v ulici U Věže. Dost se o tom už napsalo. Říkalo se, že budova vyhořela kvůli špatné elektroinstalaci. Bohužel shořelo i velké množství knih v češtině i v němčině. Z válečných a předválečných let toho moc nezbylo. Podařilo se zachránit asi 10 tisíc svazků z liberecké německé knihovny Bücherei der Deutschen. Tyto knihy máme v našem depozitáři a od prosince bychom je měli digitalizovat v rámci projektu krajské digitalizace.

Máte teď rozečtenou nějakou knihu?

BK: Hodně půjčovaná je i kniha Poslední aristokratka, kterou shodou okolností čtu teď já. Napsal ji český kastelán Evžen Boček, který popisuje, jak se šlechtická rodina z Ameriky dostala zpátky ke svému majetku v Česku ke hradu Kostka. Autor velmi humorným způsobem líčí peripetie, které rodinu čekají při návratu. Je to oddechová zábavná literatura.

DP: Nedávno jsem dočetla knihu Slepá mapa od Aleny Mornštajnové, která popisuje příběhy tří žen, babičky, matky a dcery. Je to velmi lidsky napsaný příběh o životních pádech a vzestupech a o tom, že chybovat je lidské, a že nikdy není nic ztraceno.

Jak jste se dostala na post ředitelky knihovny?

BK: Ne příliš dramaticky. (Smích) V knihovně jsem pracovala poměrně dlouho v katalogizaci. Pak jsem se stala organizačním pracovníkem zajišťovala jsem akce a kontakty se zahraničními partnery a pak jsem se přihlásila do výběrového řízení.

Jaký máte vztah ke čtečkám knih? Knihovna je i zapůjčuje, že?

BK: Čtečky půjčujeme už od roku 2011. Nejprve o ně byl velký zájem a bylo na nich hodně rezervací, nyní již zájem trochu klesá. Lidem vlastně umožníme první seznámení se čtečkou a práci s ní. Čtečky půjčujeme s nabídkou 40 knih, na které se nevztahují autorská práva. Čtenáři si pak sami do čtečky mohou knížky zakoupit nebo si je z internetu stáhnou. Čtečky půjčujeme na 14 dní, po návratu jejich obsah smažeme a zase tam nahrajeme ty naše volně dostupné knihy.

Vy také půjčujete elektronické knihy?

BK: Na tyto knihy už se vztahují autorská práva a knihovna půjčuje asi 3500 titulů e-knih.

DP: Doposud jsme nabízeli odborné zahraniční e-knihy, které si mohou uživatelé buď číst online, nebo stáhnout off-line, tj. „vypůjčit" si je na omezenou dobu. Po vypršení „výpůjční lhůty" se přístup ke knize zablokuje. Tyto publikace si půjčují spíše odborní pracovníci z univerzit nebo studenti.

Nyní nabízíme novinku. V rámci spolupráce s firmou eReading.cz si mohou naši čtenáři půjčovat také elektronické knihy v češtině. Máme v nabídce asi 1200 titulů a výpůjčka probíhá přímo z katalogu knihovny. Knihu můžeme mít i fyzicky v knihovně v tištěné podobě k tradičnímu vypůjčení, ale lze si ji kliknutím stáhnout do vlastního zařízení tabletu, mobilu nebo čtečky. Výpůjčka je na 21 dní a poté se soubor vymaže.

BK: Zatím se do projektu zapojilo asi 20 knihoven, my jsme byli třetí krajskou knihovnou. Další knihovny se postupně přidávají.

Zhruba rok knihovna nabízí projekt Živá paměť Liberec Reichenberg historická projížďka po krajském městě na koloběžce se sluchátky v uších. Jakého zájmu se tento projekt těší? Koloběžky zazimujete, až napadne sníh?

BK: Ano, pořád se těší zájmu. Koloběžky uklidíme, až napadne sníh, ale lidé si mohou půjčit samotná sluchátka s přehrávačem a trasu si projít i v zimě.

Jaké oblibě se těší hudební oddělení knihovny? Hudba už je dostupná spíše online a v elektronické podobě. Najde se ještě hodně uživatelů, kteří si chodí půjčovat CD nosiče nebo dokonce kazety. Máte je ještě?

BK: Kazety jsme přemístili do skladu, lidé už na ně ani nemají přístroje. Stejně jako videokazety. Nicméně se vrací do obliby gramofonové desky, od loňska půjčujeme filmy na DVD. CD nosiče mohou knihovny půjčovat na základě smlouvy mezi knihovnami a autorskými ochrannými svazy a smůla je, že podle této smlouvy se nové cédéčko může 9 měsíců půjčovat pouze v prostorách knihovny. Lidé si ho už do té doby pravděpodobně seženou jinde. Velké oblibě se teď těší zvukové knihy dramatizace knih. Hudební oddělení se snažíme co nejvíce zatraktivnit a chceme se zaměřit na vytvoření jeho nové koncepce.

Jak hodnotíte po 14 letech provozu budovu knihovny, která v době dokončení stavby byla hodně oceňovaná. Potřebovala by rekonstrukci nebo modernizaci?

BK: Velmi dobře, knihovna je v porovnání s knihovnami v zahraničí pořád moderní a vyhovuje současným trendům. Snažíme se ji pořád udržovat, probíhají např. dílčí opravy střechy, pláště budovy, podlah… Za dva roky bychom rádi nasadili solární panely na střechu, aby více vyhovovala energetickým požadavkům.

Většina obyvatel si knihovnu představuje jako instituci, do které si půjdou půjčit knihu, ale vy tu pořádáte i řadu kulturních událostí. Třeba ples, bude i letos?

BK: Letos už byl (Smích), v lednu 2015 nás čeká už čtvrtý ročník. Máme připraveny výstavy, přednášky, kulturní i vzdělávací pořady pro děti i dospělé. Od února chystáme pro seniory Virtuální univerzitu třetího věku.

Dotazník o zálibách ředitelky Krajské vědecké knihovny v Liberci si můžete přečíst v sobotníku Libereckého deníku.

Na jaké akce zve Krajská vědecká knihovna?

Hrajeme si s přírodními zákony
Sobota 29. listopadu od 9.30
tradiční velká přehlídka vědecké zábavy nejen pro děti…

Den pro dětskou knihu
Sobota 29. listopadu od 9.30
zábavné tvoření na motivy dětských knížek

Jak Kašpárek léčil draka
Neděle 30. listopadu od 14:30
pohádka pro nejmenší
host: LS Spojáček Liberec

Básničková poradna
Úterý 2. prosince od 16 hodin
pořad pro mladé vypravěče a recitátory

Těšíme se na Vánoce
do pondělí 22. prosince
malé výtvarné dílny pro děti

Výtvarný svět Základní waldorfské školy v Praze Jinonicích
Pondělí 1. úterý 30. prosince
výstava dětských výtvarných prací

Hledání…
Pondělí 1. pondělí 29. prosince
výstava fotografií

Franz hrabě Clam-Gallas
do soboty 29. listopadu
výstava k 160. výročí narození hraběte Franze Clam-Gallase

Jára Cimrman světoběžník a vynálezce
do úterý 30. prosince
výstava