Kliknutím zvětšíteProdukce 89 značek, 20 uměleckých škol a 25 sklářských výtvarníků z 12 zemí světa včetně USA a Japonska. To je letošní Mezinárodní trienále. Největší přehlídka skla a bižuterie za poslední dvacetiletí, která se koná na několika místech v Jablonci nad Nisou a představuje novinky uplynulých tří let.
Už od června ji prezentují také svítící skleněné objekty u pořádajícího Muzea skla a bižuterie. Od designového skla módních značek přes exkluzivní bižuterii, osvětlení letištních ranvejí až po součásti stavebních materiálů. „Pokud někoho sklářství jako obor zajímá, aktuálně nikde jinde na světě neuvidí víc na jednom místě,“ říká spoluautor koncepce Trienále a hlavní kurátor všech pěti výstav, Petr Nový.
Čím se liší letošní trienále od předchozích ročníků?
Unikátní je už v tom, že nabízí pět různorodých výstav: Trendy, design a současná produkce, tvorba uměleckých škol, ateliérové sklo, projekt Redesign inspirovaný sbírkami muzea a konečně sklo jako materiál. Právě tyto dvě poslední jsou letošní novinkou. V expozici Materiál: sklo najdete naprosté unikáty, jako třeba největší samostmívací nízkoenergetické střešní sklo, které se vyrábí pro autoprůmysl nebo největší varnou konvici, zapsanou dokonce v České knize rekordů. Navíc jde o výstavu interaktivní, kde si můžete řadu věcí osahat, vyzkoušet a je překvapen, co všechno se dá ze skla vyrobit. Třeba izolace do sádrokartonů. Ze skla je tvořena i jedna vrstva z povrchu dálnice. Včera navíc začala i prodejní výstava šperků a bižuterie Křehká krása, kde můžete nakoupit produkci od Preciosy až po originální malé sklářské firmy a designéry.
Proč podle vás stojí za návštěvu i pro někoho, koho třeba bižuterie nebo sklářská výroba nezajímá?
Mimo jiné proto, že, když si zařizujete domácnost, dozvíte se tu, co v oblasti nápojového skla nebo třeba svítidel právě ve světě „letí“. Navíc tu máme hrátky se sklem, jde o dětský koutek, kde se pod dozorem lektorky mohou zabavit i poučit. Dítě si hraje a vy si můžete v klidu prohlížet pivní či vinné sklenice nebo skleněné kabelky. No a k tomu si přidejte fakt, že v jabloneckém muzeu je největší expozice skla v zemi a největší sbírka bižuterie a knoflíků na světě…
Jen v oblasti užitkového skla se prezentuje na osm desítek firem. Jak je vybíráte?
Správně. Na trienále se nemohou přihlásit. Vybíráme si je sami podle toho co vyrábějí, podle technik či technologií, školy zase podle toho, jak byly za poslední tři roky úspěšné.
Oslovení vystavovatelé si ale mohou vybrat, čím se chtějí prezentovat. A je pro nás velmi důležité, čemu říkají trend, tedy to, čemu do budoucna věří, design, tedy to, čím se mohou pochlubit, nebo produkce, což znamená, že může jít i o starší vzor, pokud se stále dobře prodává. Důležité je, že jsou tu zastoupeny také zahraniční školy a značky.
Jaké hvězdy ze zahraničí tu můžeme vidět?
Letos se tu poprvé prezentuje americká společnost Lenox. Je to firma, která má řadu módních značek. Jedna z nich je například Kate Spade New York, která má v USA větší zvuk než třeba Versace. O účasti jsme jednali více než rok. Nebo kolekci luxusního nápojového skla, které navrhl švédský princ Carl Philip Bernadotte. Málokdo ví, že člen královského rodu je vystudovaný designér. A vystavujeme tu i sklo vyvzorované podle návrhu Jana Kaplického.
Jaké má české sklo v zahraničí pozici?
Dobrou. České užitkové sklo je vnímáno jako dobrá značka a čeští skláři a firmy mají pověst, že dokáží pro kohokoliv vyrobit cokoliv a ještě za rozumnou cenu. Bylo by totiž iluzorní myslet si, že firmy se udrží jen produkcí vlastních kolekcí.
Z pohledu kvality i tradice patříme v rámci Evropy stále spolu s Francií, Itálií, Británií a Německem mezi TOP. Jiná věc je pak objem produkce a velikost značky. Mediálně silnější jsou ty ze západní Evropy. Je ale dobré vědět, že zatímco francouzský Baccarat dnes vlastní čínská společnost a britský Waterford-Wedgwood koupil finský výrobce nožů Fiskars, je třeba český Moser je stále česká firma.
Prostě máme být stále na co hrdí. A to ještě další velkou francouzskou značku – Arc, druhého největšího výrobce užitkového skla na světě, spoluvlastní Američané, podnikatelé z Kataru a ještě ruský fond spojený se jmény Medveděva a Putina.
České sklo tedy nevymírá, jak se s oblibou tvrdí?
Naprosto ne. Jen je jeho struktura jiná než v socialismu. Teď tvoří 85 procent výroby ploché, obalové a technické sklo. Ale daří se i výrobcům užitkového skla. Rozhlédněte se tady po výstavě. Kavalier, Moser, Lasvit, Crystalex… Máte snad pocit, že takhle vypadá obor, který vymírá?
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
