„My obdivujeme všechny ty bělošské big bandy dvacátých a třicátých let. Ale černošké kapely s jejich barbarstvím, s jejich rozevlátostí a dnes už polorozpadlými záznamy – to je pro nás víc. Snažíme se o podobný hudební výraz, jakého dosahovaly černošské big bandy,“ svěřil se v úvodu koncertu Ondřej Havelka.

Připomněl také Jaroslava Ježka

Koncert Ondřeje Havelky a Melody Makers trval bezmála hodinu a tři čtvrtě, a hudebníci, kteří jako vždy navazovali retro i stylovým oblečením, mikrofony a dozadu učesanými uhlazenými vlasy, jej odehráli bez přestávky. Herec a hudebník Ondřej Havelka upozornil na některé významné jazzmany té doby, například na „věrozvěsta jazzového poprocku“ – jak sám říkal, Duka Elligtona.

Nemohl ovšem při návratu do meziválečných hudebních proudů vynechat ani tuzemskou tvorbu, především pak Jaroslava Ježka.
Ježka připomněl nejen mistrně odehraný ďábelský Bugatti Step, ale také dvě písničky z dílny Osvobozeného divadla – Tří strážníci, které oživil Havelka s Melody Makers i stepařským číslem, a samozřejmě také proslulý Tmavomodrý svět, jehož text Voskovec a Werich napsali přímo o Jaroslavu Ježkovi.

Dlužno dodat, že zhruba 350 diváků odměnilo právě skladby Jaroslava Ježka nejbouřlivějším potleskem.

Show okořenil také humor

Koncertní show Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers vedle špičkových hudebních výkonů bavila diváky i humorem. Orchestr si věčnými odchody z pódia a posléze pozdními příchody na scénu utahoval z nešvarů mnohých bandů, jejichž hráči berou hru jako zaměstnání a využívají každou volnou chvíli k tomu, aby se ulili.

Hlavním zdrojem humoru byl ovšem sám Ondřej Havelka, který hned na začátku koncertu navázal dialog s publikem, když se ptal, jestli by nebylo možné zhasnout i schodiště v sále. Jedna divačka mu nahlas odpověděla, že nikoliv, že to (zřejmě nouzové osvětlení) zhasnout nejde. A že ona to musí vědět, protože pracovala v Domě kultury 15 let.

„Jestli ty schody nebudou důvodem, proč už tu nepracujete,“ vtipkoval Ondřej Havelka. Herec a zpěvák pobavil diváky také hrou na ukulele (nejprve chtěl zahrát srdceryvný song Osiřelo dítě).

Povyprávěl divákům i vtipnou historku o tom, jak před časem v Berlíně zahráli s Melody Makers prezidentovi Václavu Havlovi, který byl zrovna Němci oceněn jakousi pamětní medailí, písničku Ference Futuristy: „Vendelíne, co děláš, co to máš v ruce. Venedelíne, zahoď to přece . . Vendelíne, ty jsi čuně…“

Diváci se bavili náramně.