Naivní divadlo Liberec se dočkalo zatím svého největšího ocenění. Získalo nominaci na Cenu divadelní kritiky, dříve Cena Alfréda Radoka. Inscenace O beránkovi, který spadl z nebe, byla první pokusem o představení pro nejmenšího diváka od 2 let a pracuje s minimem textu a skvělými loutkohereckými výkony.

Více o ocenění a hře pověděla v rozhovoru režisérka a herečka Naivního divadla Liberec Michaela Homolová.

Představení O beránkovi, který spadl z nebe, je úplně první počin Naivního divadla pro nejmenší publikum?

Ano, je to náš první pokus posunout věkovou hranici našeho diváka na 2 roky. Inspiroval nás k tomu trend ze zahraničí – z Belgie, Maďarska, Francie… Na minulé Mateřince byla speciální sekce pro nejmenší, kde se hrála tato představení. Chtěli jsme u nás v divadle také mít inscenaci určenou dětem, co jsou ještě s maminkami doma nebo v jeslích.

Pokud to byl tedy spíš pokus, překvapilo vás, že máte nominaci na Cenu divadelní kritiky (bývalá Cena Alfréda Radoka)?

Rozhodně je to kuriózní, že vedle Maryši a inscenace o Havlovi figuruje náš Beránek.

V inscenaci se objevuje poměrně málo slov, takže si dokážu představit, že ho můžete hrát i pro cizojazyčné publikum. Jak to fungovalo například v New Yorku, kde jste byli na zájezdu?

Přesně tak, máme to vyzkoušené z New Yorku, kde byly česky mluvící i zahraniční děti, a z festivalu 
v Lublani.

Vždy hrajeme v češtině, pouze tu část, kde dětem vysvětlujeme, jak bude představení probíhat, se připravíme v daném jazyce. Například na mezinárodní festival v Lublani se to Adam naučil ve slovinštině. Představení má minimum slov a funguje to i pro cizojazyčné publikum.

Mně se na představení asi nejvíce líbil slovník italského principála. To byly úžasné komoleniny a jak na ně děti reagovaly.

Principál má vlastní řeč. Když jsme to vymýšleli, tak padaly varianty používat jen zvuky, nebo vymyšlenou řeč. Zjistili jsme, že ideální je používat pár slov, ale jen nejnutnějších a nejvýstižnějších … Principál dostal volnou ruku – zvolil si specifický jazyk imitující italštinu.
Představení viděl i Ital a byl z něj nadšený.

Chystáte teď reprízu pro veřejnost?

Výprava se nám zasekla kvůli bouřce v New Yorku. Až se vrátí, budeme hrát zase pro veřejnost.

Realizujete s tímto představením hodně zájezdů?

Navštěvujeme s ním hlavně festivaly, protože potřebujeme specifické podmínky. Teď nás čeká například účinkování na Přehlídce ke světovému dni divadla pro děti a mládež v Praze.

Dokážete si představit, že byste v blízké době vytvořili další takovou hru pro nejmenší?

Byl to spíš pokusný výlet do těchto vod. Neříkám, že se k nejmenšímu divákovi ještě nevrátíme, ale určitě to nebude v nejbližší době.¨

Michaela Homolová

Narozena 3.9.1972 v Bratislavě.
V NDL je od roku 1999, hrála 
v 20 inscenacích.

Ocenění:
– Cena Mateřinky 99 za jevištní souhru v inscenaci Taškařice
– Cena Mateřinky 05 za námět a scénář k inscenaci Písmenková polívka
– Cena Mateřinky 07 za Nejlepší inscenaci v kategorii pro děti od 3 do 5 let (Hrnečku, vař! aneb Dvě pohádky o hrnečku)
– Cena Mateřinky 2013 za herecký a muzikantský výkon v inscenaci Budulínek (spolu s F. Homolou)
– Cena Festivalu PIF Zagreb 2013 (Chorvatsko) za režii inscenace Budulínek

Režie v Naivním divadle:
- Líný Lars a žabka kouzelnice
- Zlatovláska
- Křesadlo
- Taškařice
- Marbuel a Kratinoha
- O hrochovi, který se bál očkování
- …a jiný Bedřich…
- Písmenková polívka
- Janek a kouzelná fazole
- Hrnečku, vař!
- Postrach Paříže
- Pečení holubi aneb Přísloví
- Vařila myšička kašičku aneb Myší pohádky
- Jakub a obří broskev
- Souhvězdí aneb Řecké báje mimo výseč
- Budulínek
- Proletět duhou
- O beránkovi, který spadl z nebe

Hrála například v: Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla, Pallaton aneb Až mi dojdou cigarety, Sůl je nad zlato!, Přijel bílý medvídek, Panna z Arku, Pandemonium, Labutí jezírko, Babu a papoušek, Budulínek a dalších.