Tučňáci z Malého: Punk, legrace a přátelství

Liberecké Malé divadlo v neděli ovládli hlavně malí elegáni v kravatách a svetřících a slečny v sukýnkách či šatičkách v doprovodu tatínků, maminek, babiček i dědečků. Herci hráli Hubovy Tučňáky na arše.

Bláznivý příběh plný situační komiky a jazykových hříček sehráli herci činoherního souboru Divadla F. X. Šaldy v neděli 12. února. Téměř plné hlediště se výborně bavilo a všichni odcházeli spokojení. Pořádně se nasmáli!

Tučňáci se ptají po velkých otázkách

Hlavními hrdiny příběhu jsou samozřejmě tři tučňáci. Neustále se o něčem dohadují, hlavně o existenci Boha. Naivně se ptají po velkých otázkách.

Nejbláznivějšího tučňáka hraje Jiří Panzner. "Jeho" tučňák pořád fňuká, rozčiluje se a je nešikovný a neohrabaný. Omylem zasedne motýla, kterému se pak snaží dát umělé dýchání.

Velmi povedené byly hudební vstupy mezi jednotlivými scénami. Dva tučňáci, které ztvárnili Tomáš Váhala a Jana Kabešová-Vojtková, hráli na kytary vyrobené z kanystrů a hokejky a ten třetí neohrabaný rapoval. „Jsem špatnej tučňák, prostě jsem se nepoved svý tučňáčí mámě…,“ zní část textu Jiřího Panznera.

Hudební doprovod je hodně rozmanitý a originální. Místy připomíná punk. Je nekonvenční a syrový. Hudba vzešla z pera libereckého rodáka Ivana Achera.

Hru režíroval Martin Tichý, který se v Liberci proslavil hlavně hrou pro Naivní divadlo – Pohádkou o Raškovi.

Povedená stínohra: Hrozící ruka Boha

Dalším velmi zdařilým trikem je stínohra, kterou dva tučňáci vytvoří pomocí reflektoru, který namíří na nešiku třetího tučňáka. Chtějí ho vystrašit, že bude potrestán za rozsednutí motýla. Stínohrou mu hrozí obříma rukama.

Hra Tučňáci na arše vypráví příběh tří tučňáků, kteří se snaží dostat na archu, aby se zachránili před hrozící potopou. Noe však na svou loď bere jen od každého druhu pouze dvě zvířata. Před potopou tučňáky varuje holubice. Tu tři opeřenci nakonec ošálí a dostanou se na archu všichni tři. Třetí v kufru.

Samotná archa je vymyšlená moderně. Na jeviště se nečekaně snesly obrovské dřevěné přepravky z vysokého stropu Malého divadla. Z jedné přepravky vykukoval lví ocas, který se co chvíli pohupoval, a z druhé sloní chobot, který se natahoval a zase stahoval.

Stará holubice na něco zapomněla

Z rozhlasu každou chvíli něco hlásila starší holubice, kterou ztvárnila Barbora Mottlová. Informovala posádku archy, že se ztratil mravenec, aby si dali pozor, kam šlapou.

Holubice měla stále pocit, že na něco zapomněla. Neměla však čas přijít na to, co to bylo. Noe na ní všechno nechal a ona tak musela řešit spory mezi zvířaty. „Ani jedna antilopa nechce spát vedle lva. Datel dělá díry do lodi a mravenec stále ještě hledá druhého mravence,“ stěžovala si holubice tučňákům. Toho, že jsou na palubě archy tři, si všimla asi až v polovině plavby. Nakonec však přebývajícího tučňáka využila k tomu, aby zakryla svou zapomnětlivost.

Tučňáci na arše pobaví hlavně děti, ale radost z nich budou mít určitě i jejich rodiče nebo prarodiče. Příběh je to hlavně o přátelství. Dva tučňáci, kteří se o potopě dozvědí od holubice nejprve chtějí třetímu ufňukanému tučňákovi utéci, ale když je pozve, aby se schovali před deštěm pod jeho deštník, zželí se jim jejich kamaráda a rozhodnou se dostat ho na archu, i kdyby je to mělo stát vyhození ze záchranné lodi.

Biblický příběh tvůrci nenásilně naservírovali i mladšímu publiku, které se u představení mohlo kromě pobavení i poučit. Starší diváci ocení hlavně hudbu k představení a různé divadelnické triky, například stínohru.

Nejbližší reprízu tučňáků v Malém divadle můžete zhlédnout v sobotu 25. února od 17 hodin. Další dvě pak divadlo uvede v březnu.