Osobní znalost útěků z pekla koncentračního tábora Osvětim i další zážitky z tohoto děsivého místa posloužily spisovateli Arnoštu Lustigovi k sepsání novely Colette. Na filmové plátno ji převedl Milan Cies-lar, rozpočet byl 4 miliony eur, přístupnost je 12 let. Nyní má v kinech premiéru…

„Colette chce poutavou formou přinést, zejména mladé generaci, napínavý příběh „jejich vrstevníků". Je to velký příběh o útěku za svobodou, naším cílem, a pro mě jako režiséra hlavně je nenásilně zdůraznit nadčasové etické hodnoty, jako je síla lásky, svobody a osobní zodpovědnost za svůj život," vysvětluje režisér Milan Cieslar. Přizval i herce Ondřeje Vetchého, Michala Dlouhého, Miroslava Táborského, Báru Kodetovou, Davida Suchařípu…

Od Jiřího Mádla jsme ale zvyklí spíše na komediální role. Ve filmu Colette hraje Viliho Felda. Zajímalo nás, jak pro něj vše začalo…

Jiří, hlásil jste se do castingu, či vás Milan Cieslar sám oslovil?
Milan mi volal až v konečné fázi castingu, kdy jsem věděl, že na něm byli snad všichni. Takže mě potěšilo, že se ozval, přišel jsem a bylo to.

Váhal jste, zda roli vzít?
Nebylo nad čím váhat, scénář byl skvělý! Takové role nechodí každý den ani rok. A vznikl podle předlohy Arnošta Lustiga, tak nebylo co řešit.

A francouzská herečka Clémence Thioly, hrající Colette?
Byla skvělá. Bylo znát, jak moc je za roli vděčná. Vlastně jsem ani nevěděl, co je zač.
Zažil jsem na castingu obě adeptky, obě byly skvělé. On Milan má cit na výběr herců.

Jste s Clémence dál ve spojení?
Ne nějak moc, ale jsme. Rád jsem ji teď po pár měsících zas uviděl na tiskovce k filmu.

Dělal jste s Milanem Cieslarem na place poprvé? Jaké to bylo?
To ne, točili jsme spolu už Znamení koně. Protože se točilo rok, troufám si říct, že se známe vcelku dobře. Ono je vždy specifické, když točím s režisérem, který je zároveň autorem. Méně si do toho nechá kecat, což je případ Milana. Ale nesvazuje mě to…
Bylo pěkné s ním dělat. Opravdu stavěl na hercích a to je pokaždé příjemné.

Jaké scény byly nejnáročnější?
Hrozně těžké bylo pohybovat se v dřevácích. Rád bych tu řekl nějakou emotivní scénu, ale dřeváky to vše přebijí.

Dobrá, ale co tedy pro vás bylo největším zážitkem natáčení?
Rád jsem hrál s Clémence a s Ericem. Bylo to najednou trošku odjinud a mělo to vždycky náboj. Jinak cokoli v tomto prostředí bylo zvláštní. Čas od času na nás atmosféra přeci jen dolehla.

Četl jste už někdy nějakou knihu od Arnošta Lustiga?
Nečetl a vím, že bych měl. Začal jsem ale pořádně číst až před pěti lety a tak stále doháním povinnou četbu.

Dozvěděl jste se díky filmu něco, co vám neřekli ve škole?
Něco málo, ale myslím, že povědomí o druhé světové válce je mezi lidmi velké. Ten film není jenom o tom, je to přenositelný příběh lásky do jakéhokoli jiného místa a období v těžkých podmínkách. Děsivé na tom je, že v něm zmiňované období je pořád úplně nedávno.

Co si myslíte o své postavě Viliho, jak vidíte dívku Colette?
Jsou to úplně obyčejní lidé, jejichž jedinou, ale silnou motivací cokoli konat je láska a přežití. Nic víc nic míň.

Proč bychom měli přijít na nové filmové drama Colette do kina?
Je to dobrý a poctivý film.

A jak vidí film divačka? „Arnošt Lustig je můj oblíbený spisovatel, ráda chodím i na filmy podle jeho knih. I Colette se mi líbila, jen má ještě pár rezerv. Asi nejvíce mě zklamal konec … a budoucnost. Právě to si už měli tvůrci odpustit, ale celkový dojem je dobrý. Raději mám ale knihy," prozradila Karolína Hudecká z Liberce.

Více: www.colette-film.cz