Až naprší a uschne, Tůdle! Až bude za čtyrák pětník, Takovýhle fousy! a další… Tyto výmluvy obyčejně používají ti, po kterých se něco chce. Ve vesnici za sedmi serpentinami a devíti rigoly na jih od Prahy, v podobném případě říkávají: „Až opadá listí z dubu." První to tam řekl sedlák Čupera, to už je hodně dávno.

Právě o tomto sedlákovi je nová pohádka libereckého Naivního divadla Až opadá listí z dubu. Více o novince prozradili autor dramatizace Tomáš Syrovátka a dramaturg Naivního divadla Vít Peřina.

Naivní divadlo sáhlo po Werichově pohádce až po čtvrt století, co vás k tomu vedlo? Máte rád jeho pohádky?

Vít Peřina: Měl jsem delší dobu zálusk na tuhle pohádku plus ještě na jednu na podobné téma (také Werichovu), ale v průběhu příprav z inscenace druhá pohádka vypadla. Záměrem bylo navázat po letech na slavné představení Werichových pohádek v našem divadle. Po čtvrt století jsme usoudili, že je na čase pustit se opět na werichovskou půdu.

Jan Werich

AŽ OPADÁ LISTÍ Z DUBU

pohádka

Kdy: sobota 9. února od 17 hodin

Kde: Naivní divadlo Liberec

Vstupenky: rezervace na www.naivnidivadlo.cz

Čím si myslíte, že je tato pohádka výjimečná?

Tomáš Syrovátka: Její téma je takříkajíc „dospělé" co se stane, když člověk pije trochu víc než trochu. Když se takové téma uchopí pohádkově, je to velmi překvapivé. Vidět například protialkoholní léčebnu jako peklo a primáře jako lucifera je vtipné, ale taky je to metafora. Kumšt je v tom psát o věcech pravdivě, ale přitom ne popisně a pasivně, nic nezamlčet, a přitom to říct tak, jak to nikdo nečeká. To Werich uměl, proto bude mít vždy co říct. Nejen, že říkal věci důležité, ale uměl je říkat pěkně a taky s gustem…

Na představení mě zaujala hudba, kdo je jejím autorem?

Tomáš Syrovátka: Vynikající skladatel Ivan Acher, který shodou okolností žije v nedalekém Hrádku nad Nisou. Spolupracoval zejména s Pražským komorním divadlem, které donedávna působilo v Divadle Komedie. V poslední době se uplatnil i ve filmu, má na svém kontě několik nominací na prestižní ceny. Jeho hudba v naší pohádce nejen dokresluje atmosféru, ale je v podstatě neodmyslitelnou součástí scénického řešení. Ivan dokáže při skládání přemýšlet režijně, takových muzikantů je málo… S režisérem Martinem Tichým pracují pravidelně a velmi dobře si spolu rozumí.

Inspiroval jste se filmovým zpracováním ve Fimfáru?

Tomáš Syrovátka: Ne, vůbec.

TVŮRCI A HERCI

Autor: Jan Werich

Dramatizace: Tomáš Syrovátka

Režie: Martin Tichý

Hudba: Ivan Acher

Výprava: Robert Smolík

Herci:

Markéta Sýkorová

Tomáš Bělohlávek

Filip Homola

Adam Kubišta

Kdy jste se poprvé setkal s Werichovými pohádkami? Již v dětství?

Tomáš Syrovátka: Jsem nebo jsem spíš býval náruživým posluchačem nočního rozhlasového vysílání. A tam se Werich objevoval poměrně často. Můj vztah k Fimfáru se odvíjí především odtud. Ale Fimfárum je v naší knihovně už od mých rodičů…

Jaké diváky hra zaujme? Komu je převážně určena?

Vít Peřina: Primárně pro žáky základních škol, od druhých do šestých tříd, ale doufám, že si to užije i mládež a dospělý doprovod.

Co chystáte v nejbližší době, ať už v Naivním nebo Šaldově divadle?

Tomáš Syrovátka: V Šaldově divadle právě v těchto dnech dramaturguji původní hru Tomáše Dianišky LSDown, která bude mít 15. února premiéru v Malém divadle. Je o drogách. Je to zvláštní shoda náhod, že současně pracuji na dvou hrách, které se dotýkají tématu závislosti. Ale o obou přitom platí, že v sobě mají i humor…