Nakladatel a spisovatel Martin Reiner se letos stal laureátem knižní Ceny Josefa Škvoreckého za své dílo Básník: Román o Ivanu Blatném. Jak dlouho doopravdy na knize pracoval, co ho na ortenovském básníkovi tolik zaujalo, kdy se s ním setkal, jaké autory vydává ve svém nakladatelství a co si myslí o úspěchu svého nejprodávanějšího autora Michala Viewegha, se kterým přijede dnes do Lidových sadů na dvojité autorské čtení v rámci festivalu Literární pozdravy.

Letos jste získal cenu Josefa Škvoreckého za svůj román o Ivanu Blatném. Kdy jste se začal zabývat tvorbou a životem tohoto autora? Čím vás tak okouzlil, že jste pracoval na této knize celých třicet let?

Životem a tvorbou Ivana Blatného jsem se začal zabývat v únoru 1986, ale není samozřejmě pravda, že bych na knize pracoval třicet let. To je jen mediální šum. Fakticky jsem na knize pracoval intenzivně asi šest let. A Blatný mě okouzlil svou poezií a silně zaujal svým nevšedním osudem.

Jak probíhalo vaše bádání?

Jako řešení kriminálního případu. Sbíral jsem všechno, co se týkalo Blatného života a často i to, co se týkalo doby a prostředí, v němž žil. Přečetl jsem kvůli tomu románu nějakých čtyři sta knih, mluvil jsem s desítkami pamětníků, dvakrát jsem cestoval do Anglie…

Kolikrát jste se setkal s Ivanem Blatným?

Setkali jsme se jen jednou, bylo to koncem října 1989 v Clacton on Sea. Měl jsem v plánu vrátit se tam a strávit s ním víc času, ale přišel Listopad, hektické měsíce a v létě 1990 Blatný umřel. Dřív, než jsem ho mohl znovu navštívit.

Čekal jste ocenění za tuhle knihu? Ani prodej není na tak tlustý svazek a tematické zaměření špatný. Jste spokojený?

Spokojený jsem. Doufal jsem, že by kniha mohla vyvolat jistý zájem, ale skutečnost předčila mé představy.

Proč jste knihu nevydal ve svém nakladatelství Druhé město, ale v pražském Torstu?

Myslím si, že z Torstu má kniha blíž k cílové skupině, které je asi především určena. Což je, nic si nezastírejme, zase ta zlořečená pražská kavárna. Která má ovšem, jak alespoň předpokládám a jak se v poslední době nejednou ukázalo, řadu poboček po celé republice.

Vydáváte Blatného poezii?

Vydali jsme už ve čtyřech vydáních Stará bydliště a taky bibliofilii Jsem nyní se všemi, kde je třiatřicet básní z Blatného pozůstalosti, z konce osmdesátých let. Ale dosud neznámé básně z pozůstalosti vydala předloni třeba i pražská Triáda.

Vaším nejvýdělečnějším a nejúspěšnějším autorem je Michal Viewegh? Proč si myslíte, že má tak širokou čtenářskou základnu? V čem tkví jeho úspěch?

Je srozumitelný. Píše úsporně a vtipně. Podařilo se mu využít fenomenálního úspěchu Báječných let pod psa a vybudovat si skvělou mainstreamovou image v médiích.

Jaké další autory vydáváte? Co u vás v poslední době vyšlo? Doporučte něco zajímavého!

Nejlepší asi bude odkázat přímo na webové stránky Druhého města. Když zůstaneme u posledních dvanácti měsíců, tak jsme měli šest prozaických titulů v nominacích na prestižní literární ceny: Lásku na cizím hrobě od Ludvíka Němce, Medvědí tanec Ireny Douskové, Stančíkův Mlýn na mumie, Kahudův veleopus Vítr, tma, přítomnost a samozřejmě obě Aristokratky Evžena Bočka, kterých se navíc prodaly už desítky tisíc.

Jste menší nakladatel, a přesto komerčně úspěšný, vidíte v knihách budoucnost? Nebo myslíte, že stále upadají?

Vidím především budoucnost literatury. Jaké médium ji bude zprostředkovávat, není až tak podstatné.

Jaký máte vztah ke čtečkám knih?

Nic proti nim nemám, ale sám zatím odolávám a čtu z papíru.

Na čem teď budete autorsky dělat? Máte ještě jiného oblíbeného autora, o kterém třeba budete psát? Nebo se vrhnete zase na poezii a běžnou prózu?

Těším se, že se hned v lednu vrhnu na román, který jsem rozepsal už v letech 2005-2006. Bude to věc zcela fabulovaná a na tu volnost, na ten pohyb v daleko širších mantinelech se teď těším asi nejvíc.

Čtete ve volném čase? Máte i jiného oblíbeného autora, třeba prozaika?

Čtu hodně, každý rok určitě přes padesát knih. A oblíbenců mám dlouhou řadu. Z českých autorů samozřejmě většinu lidí, jejichž knihy vycházejí v Druhém městě, ze zahraničních především americké a britské prozaiky.