Dům o tisíci patrech, Přišel z hor nebo Mlčeti zlato patří mezi nejznámější knihy spisovatele Jana Weisse, jednoho ze zakladatelů české sci-fi. Autorovi doposud nikdo nevěnoval žádnou v pravém slova smyslu monografickou práci. Až Vilém Kmuníček završil úsilí předchozích weissovských badatelů. První monografie vychází ke 120. výročí narození a 40. výročí úmrtí Weisse. Monografii nedávno vydalo Nakladatelství Bor. Více v rozhovoru s autorem monografie Vilémem Kmuníčkem.

Proč jste se rozhodl vytvořit monografii právě Jana Weisse?

Jan Weiss mne v podstatě provázel od dětství, a tak se stalo, že jsem o něm napsal diplomovou práci a pak mi bylo líto načatého díla. Profesor Vladimír Wolf mi umožnil psát dílčí weissovské studie, potom jsem sestavil weissovskou stránku a nakonec pochopil, že je to vlastně příprava na monografii, která čeká, až bude napsána.

Jak dlouho je váš oblíbený spisovatel?

Na roky si to nevzpomenu, ale bylo to od té doby, co jsem od něj přečetl první knihu. Potom jsem jeho knihy začal vyhledávat, ale ty ostatní už byly jiné, než jsem očekával. Přesto jsem hledal dál a dál, až jsem ho přečetl celého.

Kterou knihu jste od něj četl jako první?

Byl to Dům o 1 000 patrech, našel jsem jej u babičky, kam jsem chodíval do knihovny jako malý kluk si číst. Bylo to velmi napínavé počtení, takže jsem pořád čekal, co bude následovat, a závěrem jsem byl velmi zklamán, protože jím kniha už končila. Teprve později jsem mu přišel na chuť.

Před vámi na knize pracovali i jiní badatelé, do jaké míry jste se podílel na monografii vy?

Asi jsem se v úvodu knihy špatně vyjádřil. Moje monografie je původní, moje práce. Jaromír Horáček napsal diplomovou práci, u níž jsem litoval, že nevyšla knižně, ale nezbylo mi, než napsat práci novou, aktuálnější. Karel Bogar zase vykonal podstatné přípravné práce svými dílčími články a svou diplomovou prací, ale odvedly jej zřejmě jiné úkoly od završení jeho úsilí.

Co vás nejvíc baví na tomto spisovateli? Můžete krátce popsat jeho největší přednosti?

Je to jeho pestrobarevná fantazie a tomu přiměřený plastický jazyk, příběh plný napětí a slovní hříčky. Když to říkám, myslím zejména na Dům o 1000 patrech, ale nevyhýbá se to ani dalším pracím.

Bylo těžké objevit fotografie, které jste v knize použil?

V podstatě nebylo. Byl jsem v kontaktu s Ing. Dušanem Dubovým, vnukem Jana Weisse, něco dodal Literární archiv Památníku národního písemnictví a něco Krkonošské muzeum v Jilemnici. Tolik ty zásadní zdroje.

Jak dlouho jste monografii tvořil?

Mám na to dvě odpovědi: čtyřicet let, začneme-li datem mé diplomové práce, a asi dva a půl roku, podíváme-li se na data vzniku prvních náčrtků výslovně k monografii.

Můžete se krátce představit?

Pocházím z Brněnských Ivanovic. Také proto jsem posléze studoval v Brně, na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (za komunistů se tak jmenovala nynější Masarykova univerzita), češtinu a filozofii. Dnes (ne tak za komunistů) díky tomu mám titul Mgr. Potom jsem pracoval v tiskárně, nejprve jako obtahovač a nakonec jsem se vypracoval na korektora. Nyní jsem v důchodu, a tak mohu realizovat psaní.