Komenský by zajásal. I v dnešní uspěchané době může být vyučování zábavné. Důkazem toho je pětidenní literární exkurze po kladském pomezí východních Čech, kam se vypravily všechny tři ročníky studentů Filologie z liberecké Technické univerzity.LITERÁRNÍ EXKURZE Filologů z liberecké Technické univerzity. Divadlo hráli i vyučující.

Literární seminář o spisovatelích a jejich dílech totiž nemusí být pouze výklad u tabule nebo několikahodinový domácí dril.

Předmět literární exkurze vychází z předpokladu, že na některé regiony můžeme nahlížet jako na vyučovací prostředek.

Osudy postav i autorů

„Východní Čechy jsou velmi bohaté, pokud jde o literaturu a kulturu vůbec. Vedle Prahy a středních Čech to byly právě Čechy východní, které tradičně sehrávaly roli dalšího kulturního centra země. Narodilo se zde mnoho významných osobností a rovněž se tu odehrávají děje a zápletky jejich románů a povídek. Tím, že studenti místa navštíví osobně, mohou získat daleko intenzivnější povědomí o jejich sepětí s konkrétními autory nebo díly než při pouhém výkladu ve škole," vysvětlila hlavní organizátorka a duše celé exkurze doktorka Eva Koudelková, která naučné výlety pořádá už od roku 1993.LITERÁRNÍ EXKURZE Filologů z liberecké Technické univerzity. Babiččino údolí.

Tehdy se studenty jezdila střídavě do jižních a východních Čech. Za dobu, kdy se literární exkurze koná, prošla dost značnou proměnou.

V prvních fázích šlo více o výlet, který stál na individuální motivaci studentů, aby si něco zapamatovali, a na hereckém ztvárnění textu spojeného s regionem.

Divadlo a kvízy

Od roku 2011 má náročnější podobu. A to po všech stránkách. Studenti musejí každý den plnit zadané úkoly a bedlivě sledovat jak výklad, tak také místa, kudy se v rámci výuky prochází. Každý den zakončí obtížný kvíz, který shrnuje poznatky daného dne.

„Přestože kvízy byly poměrně náročné, zvládli letos studenti jejich nástrahy dobře, což ukazuje, že program exkurze sledovali skutečně pozorně a se zájmem," zhodnotil nasazení studentů další z vyučujících Alex Röhrich.LITERÁRNÍ EXKURZE Filologů z liberecké Technické univerzity. Peklo.

Studenti pracují ve skupinách, v nichž si připravují divadlo, které patří k nejzábavnějším a nejvtipnějším momentům exkurze. Filologové zdramatizovali notoricky známá díla, jako Čapkovy pohádky, Škvoreckého prózy, ale i díla méně známá, se kterými naložili po svém, a v mnohých případech tak svým kolegům doporučili, co by si také mohli přečíst.

„Většinu divadelních představení studenti pečlivě nacvičili a ztvárnili. Každoročně je natáčíme na video, takže získáváme cenný archiv, o který je mezi studenty poměrně značný zájem. Rozhodně oceňuji i fakt, že si studenti vyráběli a po své ose transportovali i kulisy a různé rekvizity," ocenil Röhrich.

POHLEDEM HANY LANGROVÉHana Langrová

Povinnosti se nakonec promění v radosti

Literární výlet jsem si užívala podruhé. Tentokrát už ne jako student. Člověk občas zjistí, že to, co bylo dříve jeho povinností, se nakonec promění v zábavu. Letošní exkurze pro mě byla spíše dovolenou, protože jsem občas využila svého privilegia a vyhnula se vědomostním kvízům. O to víc oceňuji pracovitost a nasazení studentů. Výklad jsem tentokrát poslouchala s větším zájmem a bavil mě více než posledně. Do Babiččina údolí jsem se vrátila po mnoha letech. Konečně jsme stihli Jiráskovy Skály, kde se odehrává můj nejmilejší román. Minule jsme je museli odložit kvůli počasí. Muzeum bratří Čapků jsem viděla již dříve, ale ráda jsem ho prošla znovu. Velkým zážitkem pro mě bylo nacvičování divadla se dvěma kolegy absolventy. Pověsti doktorky Koudelkové Od Homole k Hejšovině jsme přetransformovali do televizních novin. Postavy jsme pojmenovali podle vyučujících z katedry, což mělo úspěch. Pětidenní exkurze nabízela mnohem bohatší program než ta třídenní. Vzhledem k tomu, že v práci vysedávám za počítačem, jsem ocenila i každodenní pohyb. Mezi studenty a vyučujícími jsem poznala mnoho milých lidí, se kterými se znovu ráda uvidím. Příští rok jedu zase!

Vyučující dodal, že každý seminář tohoto typu má vedle vzdělávacích ještě jeden velmi důležitý cíl. Studenti se mohou blíže poznat ve velké skupině napříč ročníky a mimo školní prostředí. A mají také možnost určitého sblížení se svými vyučujícími, což se podle něj letos mimořádně vydařilo.LITERÁRNÍ EXKURZE Filologů z liberecké Technické univerzity. Ratibořice

Bojovkou do dětství

Pomyslnou třešničkou na dortu byla napínavá bojová hra, ve které studenti zúročili všechny své nabyté znalosti.

„Nedělní bojovka byla takovým ohlédnutím do dětských let a konkrétně naši skupinu neuvěřitelně bavila. I obyčejná návštěva hřbitova se díky ní změnila na napínavé hledání indicií, a celkově to byla velmi dobře vymyšlená tečka za pětidenní exkurzí," zhodnotila nejtěžší úkol studentka druhého ročníku Martina Votočková.

Během pěti dní studenti navštívili mnoho měst a obcí s literární historií. Ze známějších Babiččino údolí, Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích, Broumov, se kterým jsou spjati Jirásek, Škvorecký, Bouška a další, Dobrušku, která je atraktivní hlavně kvůli F. L. Věkovi, nebo Rychnov nad Kněžnou, kde se odehrávají Poláčkovy romány.LITERÁRNÍ EXKURZE Filologů z liberecké Technické univerzity. Vědomostní kvíz.

Tentokrát jejich základnou byl Náchod, do kterého zasadil Josef Škvorecký děj svých próz. Město pouze přejmenoval na Kostelec. Původně se dlouhá léta studenti ubytovávali v Hronově. I toto městečko má pestrou literární mapu. Narodili se zde Alois Jirásek, Josef Čapek a Egon Hostovský. Bohemisté si také užili dvě pořádné túry: první přes Broumovské stěny a druhou pekelským údolím podél řeky Metuje z Nového Města až do Náchoda.

Večer studenti navazovali a utužovali vzájemná přátelství. „Nejvíc jsem si užil túry, které byly sice náročné, ale zajímavé a naučné. Bavily mě také večery. Měli jsme skvělou partu, takže o zábavu nebyla nouze," dodal Petr Janata z druhého ročníku.

Anketa

ANKETA: Co jste si na literární exkurzi nejvíce užili?

Po Jiráskových stopách

Kladské pomezí, kam studenti Technické univerzity vyrazili na exkurzi, skýtá mnoho zajímavých míst, ke kterým se váží životy autorů či děje jejich románů. Nejvíce míst se ovšem pojí s Aloisem Jiráskem, který beletristicky zmapoval české dějiny jako nikdo jiný.

Jiráskovy Skály - Bischofstein - Dějiště románu Skály, časově zasazeného do období protireformace. Jirásek při psaní románu vycházel z lidové pověsti o tajemném světle ve věži starého hradu nad zámečkem, který vybudoval hradecký biskup jako letní sídlo kanovnického sboru. Jirásek pověst dofabuloval a dal jí pointu, románu přidalo na sugestivnosti zasazení do oblasti skalního města, kterou Jirásek charakterizuje jako „krajinu děsnou v širé pustině".

Broumov - Dějiště povídky Do Němec, jejíž hrdina Vašíček má autobiografické rysy. Podobně jako sám autor i on je na studiích v německy mluvícím pohraničí, a v tomto cizím prostředí se mu neskutečně stýská. Když se na Vánoce nedočká povozu z domova, vyrazí domů pěšky přes zasněžené Broumovské stěny, cestou nastydne a doma zemře na zápal plic. O tom, jak mladičký student Jirásek těžce nesl pobyt v německém Broumově, svědčí zoufalý vzkaz na knížce, kterou si tam přivezl z domova jako památku: Umřu-li, pochovejte mne doma.

Podbřezí-Skalka - Dějiště románu Temno. Na zdejším zámku sídlili příslušníci rodu Mladotů ze Solopisk, kteří měli také dům v Praze, a díky jejich cestám tam se v románu střídá prostředí Skalky a Prahy. Na skaleckém židovském hřbitůvku, ležícím u jezu na Zlatém potoce, se scházeli příslušníci rodiny myslivce Machovce, což jsou hlavní postavy románu, tajní nekatolíci, s Jiříkem Žitavcem, který přinášel zdejším tajným nekatolíkům protestantské knihy.

Minikvíz ukázka ze závěrečné bojovky

Dokážete odhadnout, jaké literární dílo Aloise Jiráska nebo postava z něj se skrývají v těchto hádankách?

Správné odpovědi získáte na emailové adrese hana.langrova@denik.cz

I KDYŽ KAM JÍT TY VŽDYCKY DOBŘE VÍŠ,

V TMĚ HLUBOKÉ PŘEC SLUŽBU MOJI OCENÍŠ.

----------------------------------------------------

MŮŽEŠ BÝT O MĚ CÍLI BLÍŽ ČI DÁL,

TVŮJ PŘEDEK ORÁČ MOU DCERU

ZA ŽENU SI VZAL.

-----------------------------------------------------

ČASTO MI UTKÁ NOC MOU KOŠILI I PLÁŠŤ,

V MÉ SRDCE ZASIL KONIÁŠ

PŘEDLOUHOU KATOLICKOU ZÁŠŤ.

-----------------------------------------------------

ČÍM VYŠŠÍ JSEM, MÁ MOUDROST VĚTŠÍ PODÍL,

SE JMÉNEM MÝM SE BUDITEL NÁŠ ZRODIL.

Peklo na soutoku Metuje a Olešenky - Dějiště Jiráskovy povídky V Pekle, již lze navzdory dějovému zasazení do doby války o dědictví bavorské, mezi lidmi nazývané bramborová vojna, charakterizovat jako idylu. Odehrává se v pekelském mlýně, zvaném Pekelec, který byl dnes přestavěn slavným architektem Dušanem Jurkovičem na restauraci. Povídka obsahuje dva příběhy ve dvou časových rovinách a Jirásek se v ní osvědčil jako výborný vypravěč.

Hronov - Dějiště románové kroniky U nás, jednoho z nejlepších Jiráskových děl. Jirásek jím završil své úsilí přiblížit a zdůvěrnit čtenářům svůj rodný kraj. Hrdiny díla jsou obyvatelé zdejšího kraje, Jirásek předvedl celou rozsáhlou galerii postav a jejich povah, mnohé z nich navíc hovořily zdejším nářečím, v kronice sehrála nemalou roli krajina Hronovska, při jejímž líčení Jirásek prokázal své umění krajinomalby.

Jiráskova rodná chalupa - Jirásek se tu narodil a prožil tu raná školní léta, v době pozdějších studií (v 11 letech odešel na nižší gymnázium do Broumova, poté na vyšší gymnázium do Hradce a nakonec do Prahy na univerzitu) se sem vracel o prázdninách. Protože jméno Jirásek bylo v Hronově časté, měli všichni Jiráskové ještě nějaký odlišující přívlastek. Jiráskova rodná chalupa stojí pod kostelem, a tak se jejich rodině říkalo podkostelní Jiráskové.

Dobruška - Dějiště románu F. L. Věk, prvního literárního díla, které dokázalo postihnout složitou dobu vzniku národního obrození. Předlohou pro hlavní postavu byla skutečná historická osobnost, dobrušský kupec František Vladislav Hek (zemřel roku 1847), aby však román nebyl chápán jako životopisný, změnil Jirásek jméno hlavní postavy na F. L. Věk. Získal tak maximální prostor pro svoji fantazii a fabulaci.