Realistické drama plné lásky, zrady, žárlivosti, zoufalství i odpuštění mohou liberečtí diváci vidět v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Inscenace se opět vrátila na jeho jeviště v režii šéfa činohry Michala Langa, který stejnou hru nastudoval již ve Švandově divadle.

Při své premiéře v Národním divadle v roce 1890 hra neměla úspěch. Dramatičku kritikové nařkli z hrubého naturalismu a z urážlivého hanobení vesnického lidu. Na hlavu autorky se sesypalo tolik kritiky, že už se žádné další tragédie „nedopustila“ a autorsky ji to zničilo. Díky Leoši Janáčkovi však hra neupadla v zapomnění. Skladatel přepracoval drama v operu a roku 1904 s ní v brněnském Divadle na Veveří slavil úspěchy.

Nyní zůstala hra pro diváky zajímavá a aktuální i v činoherním provedení.

Režisér Michal Lang obsadil do hlavní role Jenůfy teprve dvaadvacetiletou herečku Karolínu Baranovou – a dobře udělal. Mladičká herečka se s rolí poprala a ztvárnila pastorkyni střízlivě, přirozeně a emotivně. I ve velmi silných a depresivních scénách zůstala Baranová věrohodná a nepůsobila hystericky.

Mladá herečka v této inscenaci hrála v polovině scén po boku zkušenější kolegyně Markéty Tallerové, která ztvárnila Kostelničku. Obě představitelky hlavních rolí se skvěle doplňovaly a jejich výkony byly opravdu špičkové. Režisér se velmi zaměřil na vztah těchto dvou postav. Sama Kostelnička zažila stejný osud jako mladičká Jenůfa.

Obě postavy prošly během děje zásadním přerodem. Z puberťačky s růžovými brýlemi se Jenůfa proměnila v dospělou ženu, která přišla o všechny své iluze.

Kostelnička se proměnila v očích diváků z hodné a starostlivé pěstounky na nešťastnou ženu, která pro záchranu své pastorkyně spáchala ohavný čin. Divák pak stojí před rozhodnutím, zda ji má litovat nebo nenávidět. Představení je pestré a zaujme nejenom konzervativního diváka.

Na své si přijdou i mladí, například v podobě bubenické exhibice, kterou obstarávají bubeníci Aries. Herci dokonce i zpívají a tančí. Oblečení jsou do jednoduchých dobových krojů.

Nářečí dokresluje venkovskou atmosféru, ale je přepracované do srozumitelnější podoby a porozumí mu každý.
Hra lidově řečeno „odsejpá“, diváci v ní nenajdou žádné dlouhé dialogy nebo lyrické pasáže. Režisér hru zkrátil do přijatelné podoby, ale neopomenul žádné zásadní scény.

I hlavní představitelé mužských rolí, které ztvárnili dva mladí herci činoherního souboru Tomáš Váhala a Tomáš Dianiška, si se svými rolemi poradili bravurně. Zobrazili dva odlišné muže v životě hlavní postavy.

Scéna je jednoduchá, zbytečně na sebe nestrhuje divákovu pozornost a nechává zazářit herecké výkony. Velmi působivě vyznívá počáteční poetická scéna, kdy Kostelnička přichází s nůší z vánice do mlýna. Padající sníh působí romanticky i strašidelně.

Stále aktuální realistické drama s anticky tragickým příběhem je stále atraktivní. Diváka dojme a nikoho nenechá bez názoru. Každý se nad hrůzným činem Kostelničky zamyslí. Režisér obsadil do většiny rolí mladé herce, kteří dokázali, že nejsou žádní začátečníci.

Pozvánka


Gabriela Preissová

JEJÍ PASTORKYŇA


Divadlo F. X. Šaldy Liberec

Reprízy:
Sobota 14. dubna od 19 hodin

Středa 25. dubna od 19 hodin

Čtvrtek 10. května od 19 hodin

Sobota 19. května od 19 hodin

Obsazení


Jenůfa, její pastorkyňa – Karolína Baranová
Kostelnička Buryjovka – Markéta Tallerová
Števa Buryja, vlastní vnuk – Tomáš Váhala
Laca Klemeň, nevlastní vnuk– Tomáš Dianiška
Stařenka Buryjovka – Eva Lecchiová
Stárek – Ladislav Dušek
a další

Režie a hudba: Michal Lang
Scéna: Milan David
Kostýmy: Tomáš Kypta
Choreografie: Lukáš Jakubec
Dramaturgie: Martin Urban