Oblíbený humoristický román Zdeňka Jirotky se na prkna divadel dostal několikrát, přestože se dlouhou dobu myslelo, že jeho suchý anglický humor a situační komiku inscenovat příliš nejde.
První vlaštovkou se stal snímek režiséra Jiřího Věrčáka, ve kterém si Saturninova pána zahrál milovník swingu a první republiky Ondřej Havelka. S tímto snímkem vznikl i zároveň čtyřdílný televizní seriál, který tvůrci obohatili o některé scény, jež z celovečerního filmu vystřihli. Film i seriál věrně kopírují literární předlohu. Hodnota románu však není pouze v ději ani v doslovném odříkávání situační komiky a hlášek, proto někteří kritici film hodnotili spíše negativně.
Na výbornou
V roce 2010 přišla dvojice Martin Vačkář a Ondřej Havelka s hudební feérií Saturnin, jež celá plyne v rytmu swingu. Jako by snad Ondřej Havelka chtěl dostat pomyslnou druhou šanci. A podařilo se mu to na jedničku s hvězdičkou.
V září téhož roku navštívili herci Divadla ABC i Jablonec nad Nisou. Představení bylo brzy beznadějně vyprodáno. Nyní se tento klenot vrací na jablonecké jeviště. V pondělí 10. února od 19 hodin se nově představí Lucie Pernetová v roli slečny Barbory, Jan Szymik jako Dr. Vlach a Vojtěch Havelka v roli Milouše.
SaturninAutoři: Zdeněk Jirotka, Martin Vačkář, Ondřej Havelka Hrají: Režie: Ondřej Havelka |
Jak uváděli v rozhovorech oba tvůrci muzikálu, Ondřej Havelka i Martin Vačkář, Jirotkův Saturnin je naprosto nedramatický kus. Hýří vtipnými popisy, slovními asociacemi, přirovnáními, hrou s představami a slovy, v románu se objevuje i mnoho historek bez souvislostí, převažuje nepřímá řeč vypravěče, který ani nemá jméno, a celý děj je zcela nevhodný pro divadelní ztvárnění.
Havelka se tedy rozhodl vsadit na druhý rys románu, a to dobu, ve které se odehrává, a hlavně swingovou muziku, jež je pro něj vlastní.
Divadlo ABC také využilo poslední kapitoly z románu, kde Saturnin s dědečkem uvádějí románové příběhy na pravou míru. Totéž udělali s Jirotkovým románem, doplnili postavám vlastnosti, některým vytvořili i minulost. Hlavně ale příběh oživila muzika a tanec. Všechny postavy se podílejí na zpěvu a tanci, dokonce i dědeček v podání Jaroslava Vlacha nebo doktor Vlach, kterého v současné době ztvárňuje Jan Szymik.
Ondřej Havelka očividně nechtěl, aby jeho divadelní podoba románu navazovala na film z roku 1994, kde ztvárnil hlavní roli, Jiřího Oulického. Proto vymyslel vypravěči nové jméno Leopold Jánský.
Tvůrci muzikálové inscenace si dokonce pohráli s charakteristikami postav, když Saturninova pána sehrál baculatější a nešikovný Vasil Fridrich.
Mužnější Milouš
V knize fandí mnozí čtenáři vypravěči jen proto, že sám příběh vypráví a každý si ho představí po svém. V divadelní verzi může být většině diváků mnohem sympatičtější představitel Milouše – Vojtěch Havelka, ano, syn režiséra, který výborně hraje na trumpetu, zpívá a tančí swing, foxtrot či breakeway. V Jablonci se poprvé představil publiku herec Jan Meduna.
Hlavní příběh se nakonec odehrává stejně jako v románu: Milouš se slečně Barboře zprotiví díky svému pubertálnímu vystupování a Saturninův pán ji okouzlí svým zpočátku ukrytým šarmem.
V knize je nevyřčeno, že by všichni muži mohli pocítit sympatie k mladé a okouzlující slečně Barboře, která vedle otravné tety Kateřiny působí ještě roztomileji.
V divadelní inscenaci se do Barbory Terebové zakoukali všichni mužští protagonisté, snad s výjimkou Saturnina. Jejich přízeň určená na Barbořinu adresu vyvrcholí, když se jeden po druhém vystřídají v jejím pokoji, počínaje pubertálním Miloušem, přes Saturnina, dědečka a doktora Vlacha, konče vypravěčem Leopoldem. Posléze se všichni sejdou, pějí píseň o jejím něžném kombiné.
Senilnější dědeček
Postava dědečka je v románu propracovaná nejvíce, čtenář zná jeho minulost i to, že je nyní v důchodu a stále se věnuje svému koníčku a zaměstnání – elektřině.
V muzikálovém zobrazení si tvůrci nejvíce vyhráli s dědečkovou senilitou a zapomínáním. Například když mužská část osazenstva domu pěje ódy na Barbořino spodní prádlo, dědeček prohlásí: „Já ji také viděl v kombiné, ale už si to nepamatuju." Jindy zase v písni R. A. Dvorského Řeknem si na shledanou zapomene zpívat.
Havelka a Vačkář si také položili otázku, proč by se mladá úspěšná žena měla zamilovat do nudného a neohrabaného Leopolda. Tuto skutečnost vyřešili po svém. Do děje vložili Barbořinu vzpomínku, která dokládá, že se již jednou zamilovala a nedopadlo to dobře.
Ondřej Havelka, Martin Vačkář, Zdeněk Jirotka: SATURNINKdy: pondělí 10. února od 19 hodin Kde: Městské divadlo v Jablonci nad Nisou Vstupenky: 390, 350, 300, 250 Kč Rozvoz autobusem po představení zajištěný. |
Její vyvolený byl sukničkář, proto si nyní vybrala spíše klidného a hodného Leopolda Jánského. Barboru ztvárňují dvě herečky Zuzana Norisová, která se proslavila především muzikálem Filipa Renče Rebelové, a méně známá Lucie Pernetová.
V jablonecké premiéře zazářila Zuzana Norisová, která předvedla vynikající pěvecký i herecký výkon. Její silný a vysoký hlas se předvedl nejvíce v teskné písni Život je malá bílá loď. Nyní se publiku představí i druhá herečka Lucie Pernetová.
Mluví s publikem
Postavy v muzikálu několikrát vystoupily ze své role a komunikovaly s publikem. Například hned na začátku některým divákům hodily koblihu i s táckem a ubrouskem, jiné potom ohrožovaly stejným zákuskem. Nikoho nakonec ale neušpinily.
Na záchranné túře osazenstva z dědečkova domu se v noci Leopold publika zeptal, zda by nechtělo Milouše odstranit tím, že by spáchal sebevraždu z nešťastné lásky. Podle Vasila Fridricha román překypuje mužskými postavami a příběh by to osvěžilo, kdyby jedna vypadla.
Zajímavostí je, že písně pro tento muzikál nikdo nově nesložil. Ondřej Havelka jen zapátral v české hudební historii a vybral tematicky se hodící swingové, trampské, operetní skladby či kuplety.
Zvolili vlastní cestu
Na muzikálové verzi Saturnina je obdivuhodné, že se tvůrci nesnažili kopírovat doslovně román a nenacpali do divadelního představení všechny vtipy a okřídlené fráze. Šli raději svou cestou a příběh si poupravili, aby se hodil pro divadlo.
Písně v podání swingového orchestru Melody Makers zněly velmi dobově a svěže. Představení získalo novou perspektivu, která ho odděluje od ostatních divadelních zpracování Jirotkova nejslavnějšího románu.