První libereckou činoherní Thálii získal Michal Maléř. Patří k těm hercům, kteří vás baví i mimo jeviště. Ze všeho udělá legraci a prodlouží vám život dlouhým nakažlivým smíchem.

Překvapilo vás vítězství? Kdo si myslíte, že vám dal hlasy? Fanynky, kamarádi…

Od každého asi něco. Samozřejmě, že to udělá radost. Neberu to jako ocenění herectví, ale spíš publicitu, zalíbení… Potěšilo mě, že si vzpomněli kamarádi a že jim stojí za to, aby mi na internetu poslali hlas nebo donesli kupón do novin.

Liberecká Thálie
Zapojit se můžete i Vy. První hlasovací kupón vyjde v prosinci.

Věříte si i v dalším kole, které se teď nově rozjíždí?

Ano rozhodl jsem se teď vyhrát každý ročník. (Smích)

Sledujete celostátní Thálii? Má pro vás toto ocenění velkou váhu? Je to třeba váš cíl?

Pražská Thálie je oproti liberecké hodnocením a cenou za herecký výkon. Neříkám, že je to cíl mé kariéry, ale nebránil bych se jí…

V rozhovoru před dvěma lety jste byl čerstvě po natáčení filmu Poslední rytíř. Zahráli si v něm Morgan Freeman a Clive Owen. Snímek se dostal v dubnu do kin v Americe. U nás asi nebyl…

Vidíte, já jsem ho ještě ani neviděl. Mám dojem, že to u nás v kině ještě nebylo.

Od tohoto natáčení se něco filmového rýsuje?

Teď zatím úplně ne. Volají mi a zvou na castingy, ale zatím nic neklaplo. Ale myslím, že je pořád na všechno čas.

Diváci vás teď mohou vidět ve vtipné autorské inscenaci Srnky na Malém divadle a v činoherním velkolepém muzikálu Spamalot na velké scéně. Pro děti jste hvězda v pohádce Princové jsou na draka.

Srnky mě moc baví. Tomáš Svoboda je výborně napsal i zrežíroval. Je to moc vtipné. Nás herce to taky moc baví. Má to jen hodinu dvacet, takže to nevysílí nás, ani diváky.

Nechci prozrazovat děj, ale jak jste trénoval klapání? Nemáte z toho v běžném životě tiky?

Občas mi cuká v pravém oku, ale nevím, jestli je to z toho. (Smích) Někdy musím zadržet mrkání, abych kolegům neskákal cvakáním do textu.

Často jezdím kolem Malého divadla a je tu zaparkovaný ten malý Fiátek, který si zahrál v inscenaci Srnky, někdy parkuje i u velkého. Tak už asi rok přemýšlím, jestli je to totožné vozítko?

Ne, to není ono, je to jen stejný model. To zaparkované před divadly je jednoho dechaře z orchestru. To z představení je rozříznuté na půl. Je to vymyšlené tak, že to diváci ani nepoznají.

Teď vás čeká novinka Poprask na laguně.

Budu hrát Tita-Naneho. Myslím, že to bude super. Režie se ujme Ivan Rajmont a těším se.

Ivan Rajmont je ikona. Zdá se mi, že činohra po jeho příchodu jen vzkvétá. Všechny hry, které režíruje, jsou hojně navštěvované. A ještě umí publiku zábavně naservírovat starší tituly.

Je to výborný režisér i člověk. Máme ho s kolegy moc rádi. Z jeho režií hraji v Moliérově Škole žen.

S kým se cítíte na jevišti nejlépe?

To se nedá říct. Hlavně všichni rádi hrají se mnou a já je mám rád všechny. Rád poradím, pomůžu s rolí nebo podtrhnu důrazy v textu, když si někdo neví rady. (Smích)

Co říkáte na libereckou dramaturgii? Chodíte se dívat i na kolegy, když zrovna nehrajete? Doporučte nějakou hru!

Samozřejmě, že se chodím dívat. Mám rád ten pocit, když jdu do divadla a nemusím být nervózní z výstupu. Jezdím se dívat i do jiných měst na kamarády, kteří hrají a na bratra do Plzně. V Liberci patří mezi moje oblíbené hry, ve kterých nejsem, Králova řeč.

Chodíte do kina? Doporučte nějaký film, co vás nedávno zaujal.

Naposledy jsem byl na GansterKA, to mě bavilo.

Souhlasím, už je listopad, bude další díl. Hurá!

A jo. To je povedené. Před tím jsem byl ještě na Ted 2. To je strašná sranda. Ono je to tedy dost sprosté, ale to nevadí.

A co koncerty?

Před dvěma týdny jsem zavítal na Vlastu Redla do Bedny. Byl jsem dokonce v první řadě. A když jsem se pak s ním chtěl vyfotit, tak vtipkoval, jestli má vyfotit nás. Super koncert! Potěšilo mě, kolik na něj v Liberci přišlo lidí, protože na Moravě je určitě známější a populárnější.

Už jste se určitě za ty čtyři roky s Libercem sžil?

Tak určitě úroveň kultury vzrostla v roce 2010, když…

Když jste nastoupil do divadla…

Ano. Vnímám celkové kulturní a sportovní dění v Liberci.

Jaký vidíte největší rozdíl mezi Libercem a Valašskem?

Na Moravě jsou srdečnější lidé a více si pomáhají. Jediné, co mě napadá, že Morava utrpěla mým odchodem do Liberce. Ale občas jim to tam jezdím vynahradit.

Jak relaxujete?

Chodíme hrát volejbal s lidmi z divadla. Sejde se nás osm až deset. Přidal se teď naposledy i Láďa Dušek. Rád relaxuju i u filmu nebo doma vypínám manuální prací. Baví mě sekat trávu nebo štípat dříví.

Jako malý jste byl dobrovolný hasič. Nechybí vám to?

Chybí. Už není tolik času a v Liberci dobrovolní hasiči nejsou, spíš v okolních vesnicích. Věnoval jsem se tomu od 17 let. Náš táta to v Rožnově vedl a jezdil jsem od tří let na všechny závody.

Chápu, i ženám imponují muži v uniformách… I když jako herec jste to nejspíš vyhrál ještě víc.

Zamyslel jsem se, ve kterém povolání bych zaujal co nejvíce žen, a nakonec jsem zvolil herectví. To bude nejlepší.

Jako modernímu muži vám určitě není lhostejné, jak se oblékáte? Nebo?

Není mi to jedno, ale neužívám si brouzdání po nákupním centru. Nelíbí se mi to prostředí, ale když něco nemůžu sehnat, třeba boty… Mám totiž nohu 47, tak je to občas oříšek. Ty poslední jsem sháněl tři dny…

Když jsem z vás předloni dolovala, jestli máte nějakou partnerku, vtipkoval jste, že večer jdete do divadelního klubu, tak možná, konečně…

Tak to nedopadlo, ale teď už přítelkyni mám. Zklidnil jsem se. (Smích)

Vy pocházíte z divadelní rodiny. Vaše první role byla pastelka ve hře, kterou režírovala babička, že?

Byla to moje první role před lidmi. Chodil jsem do dramaťáku k babičce. Měl jsem na sobě modré oblečení a šálu. Byl jsem modrá pastelka. Začíná to: „Z maminčiny kabelky, vyskákaly pastelky."

Babička vystudovala režii a vedla celý život dramatický kroužek v Rožnově. Všichni tři bráchové jsme do něj chodili. O šest let starší Honza je devátou sezónu v angažmá v plzeňském divadle. Jezdím se na něj dívat a on na mě.

Kam byste se chtěl posunout? Teď to vypadá, že jste v Liberci spokojený.

Ano, mě to tu strašně baví. Mám tu pěkné role. Samozřejmě, že mě láká i hostování v pražských divadlech. A nebráním se ani filmům a seriálům.