Liberec – Ještěd, Liberec, Ještěd. Slovní spojení, které lze nazvat okřídleným. Od tohoto spojení se síť jednotlivých mezmíků v podobě staveb a jejich výrazných autorů, architektů, rozvíjí do neuvěřitelně bohaté mozaiky, kterou lze nakonec shrnout pod značku SIAL.
Práce této architektonické kanceláře bude i námětem setkání, které je určeno širší odborné veřejnosti a které se uskuteční ve dnech 24. a 25. února 2011 v přednáškovém sále Krajské vědecké knihovny v Liberci.
Součástí dvoudenního setkání budou odborné přednášky a další program více než dvou desítek účastníků odborné debaty.
Kancelář SIAL už v lednu příštího roku všem připomene reprízovaná výstava v Oblastní galerii. Uskuteční se zde v termínu od 20. ledna do 27. března.


„Po roce 1991, kdy se ze SIALu stala samostatná společnost, si vede velmi dobře a je úspěšnou organizací. Ve vztahu k minulosti SIALu, která hlavně bude předmětem připravované výstavy a dalších akcí, je ten dnešní trochu jiný. V minulosti byly naší prioritou takové projekty, které se pokoušely možnosti oboru posouvat a my je tak mohli považovat skutečně za něco extra. Současný SIAL funguje trochu jiným způsobem, více jako firma. Je to způsobené změnou podmínek na trhu a množstvím dalších aspektů. Přesto je SIAL stále výjimečný a já osobně si cením hlavně toho, že si stále po letech jako kolegové a partneři rozumíme a respektujeme se, přestože každý dělá něco jiného.“

profesor MIROSLAV MASÁK


Kolokvium o dějinách SIALu

V dějinách české architektury 2. poloviny 20. století napsal liberecký SIAL nejslavnější kapitolu. Díky Karlu Hubáčkovi i jiným architektům a inženýrům tohoto sdružení se těžiště domácí tvorby přeneslo z velkých center na periferii českých zemí. Navzdory těžkým politickým podmínkám se v SIALu podařilo udržet atmosféru tvořivosti a neztratit kontakt s aktuální architekturou ve světě.
SIALpo sobě zanechal vynikající stavby, v čele s věží na Ještědu, a ještě víc vynikajících, ale neprovedených návrhů. Jejich výběr podává výstava, kterou po olomoucké premiéře pořádá Oblastní galerie v Liberci, a o jejich přehled a historické zhodnocení se pokusila velká kolektivní publikace Sial z roku 2010.
Výstavou a knihou se však debata o odkazu libereckého sdružení neuzavírá. Vztah člověka k technice a přírodě - pro SIAL asi klíčový -, poměr jeho tvorby k domácí a zahraniční scéně, teoretické myšlení libereckých architektů, stavby SIALu v kontextu krajiny a měst a jejich dnešní památková ochrana, význam libereckého sdružení pro dnešek, to všechno jsou otázky, o nichž sotva někdy padne konečné slovo.
Najdeme je mezi tématy kolokvia o dějinách SIALu, kterého se zúčastní dvě desítky českých a slovenských historiků moderní architektury.
Zájemci o účast na odborných přednáškách, se musejí zaregistrovat pomocí elektronického formuláře na internetových stránkách Oblastní galerie, protože kapacita sálu je omezená.


Výstava SIAL


Výstava SIAL mapuje práci skupiny architektů a inženýrů, která se zformovala v libereckém Stavoprojektu kolem architekta Karla Hubáčka, autora televizního vysílače na Ještědu.
Díky uvolnění politické a společenské situace ve druhé polovině 60. let 20. století založili Karel Hubáček, Miroslav Masák, Zdeněk Patrman, Václav Voda a další architektonický ateliér, který nazvali SIAL - Sdružení inženýrů a architektů Liberec.
Tato čtyři písmena jsou dodnes synonymem pro originální a invenční architekturu, jejíž autoři i v nepříznivých dobách dokázali sledovat aktuální světové trendy, reagovat na ně a dokonce se uplatit v mezinárodní konkurenci.
Přínos SIALu ale nespočívá jen v realizacích a architektonických studiích. SIAL, přesněji skupina inženýrů a architektů, která se musela v roce 1971 vrátit do Stavoprojektu, také vychovával.
Legendární Školkou SIALu prošla celá řada architektů, kteří jsou dodnes aktivní a do značné míry ovlivňují podobu domácí architektury svými pracemi, teoretickými texty anebo výchovou studentů architektury.
Výstava v Oblastní galerii představí vybrané realizace SIALu formou banerů a modelů.

Ze současnosti

Jedním z posledních úspěchů kanceláře SIAL, konkrétně Jiří Buček, Jiří Chmelík, Jan Kaldas a Pavel Šťastný, bylo skvělé druhé místo v ostré mezinárodní konkurenci soutěže o návrh revitalizace území Černá louka v Ostravě.
O účast v soutěži mělo zájem enormní množství architektonických ateliérů, celkem bylo 210 zájemců. Z nich bylo pět přímo vyzváno k účasti. Do soutěže nakonec vstoupilo 66 soutěžních návrhů. Šlo o jednu z největších takových akcí u nás v tomto roce a možná i v poslední době. Složení poroty tomu také odpovídalo – v čele uznávaných odborníků stále architekt Josef Pleskot, kterého s Ostravou pojí mnohé vazby, mj. jeho spolupráce na revitalizaci areálu Vítkovic.
V soutěži nakonec zvítězil atelier Maxwan Architects + Urbanists z Nizozemí s mezinárodním autorským týmem.
Další nedávné realizace není nutné pravděpodobně připomínat, přesto za jiné například realizace Českého pavilona na letošní mezinárodní výstavě EXPO 2010.


Karel Hubáček

Otec SIALu se narodil v roce 1924 v Praze. V letech 1943 až 1945 byl totálně nasazen v Německu, v letech 1945 až 49 studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. V roce 1951 se přestěhoval do Liberce.
V roce 1968 spoluzakládá SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberec). Už v roce 1965 přichází s unikátním řešením vysílače a hotelu na Ještědu, za nějž v roce 1969 získal Cenu Augusta Perreta od Mezinárodní unie architektů. V roce 1979 navrhuje obchodní středisko Ještěd v Liberci (spolu s Miroslavem Masákem), v roce 1989 obdržel Grand Prix na světovém bienále Interarch v Sofii.
V roce 2005 mu byla udělena Pocta České komory architektů za celoživotní dílo. V hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury skončil na čtvrtém místě, mezi prvními deseti byl jediným žijícím architektem. K jeho velkým zásluhám patří „Školka SIAL“ založena na začátku 70. let minulého století, v níž mladí architekti mohli pracovat pro proslulý ateliér.
Karel Hubáček je v současné době dlouhodobě nemocný a bohužel se připravovaných akcí, připomínající jeho vlastní práci, nebude moci pravděpodobně účastnit.
Za redakci Libereckého deníku si alespoň dovoluji popřát mu klidné a krásné Vánoce a šťastný Nový rok.