Právě tyto příběhy si vybralo liberecké Naivní divadlo pro dramatizaci. V premiéře uvedou pohádku pod názvem Proletět duhou, v sobotu 11. května od 17 hodin. Více o novince Naivního divadla prozradil dramaturg Vít Peřina.

Kdy a proč jste se rozhodli zařadit do repertoáru povídky běloruského autora? Jak jste na něj přišli?
Je to krapet složitější. Nejprve jsme oslovili českého dramatika René Levínského, zda by neměl zájem napsat pro naši režisérku Michaelu Homolovou hru pro malé děti. René (pro loutková divadla píše pod pseudonymem Šimon Olivětín) se úkolu rád zhostil a nějaký čas jsme řešili vznik takové bláznivé moderní verze Šípkové Růženky, o kterou jsme s Míšou Homolovou stáli. Ovšem René nakonec přišel s návrhem, že by zdramatizoval pohádky svého běloruského přítele, Andrej Sannikava (pozn. red. jde použít i Sanikov, jeho jméno lze přeložit dvěma způsoby).

Můžete ve zkratce popsat Sannikavův osud?
Andrej Sannikau je běloruský disident a někdejší opoziční prezidentský kandidát. V roce 2010 byl Lukašenkovým režimem uvězněn a odsouzen k pětiletému vězení. Po téměř osmnácti měsících strávených za mřížemi byl na nátlak Evropské unie propuštěn a v současnosti žije v Londýně, kde obdržel politický azyl. Ještě předtím však v běloruském vězení napsal sérii pohádek o myškách Piki a Tipo, které posílal svému čtyřletému synu Danikovi. A právě ty stojí v základě naší inscenace Proletět duhou.

Není to jeho první kontakt s Českou republikou,autor si prý dopisoval s Václavem Havlem.
Ano. Již v srpnu 2008 byl Andrej Sannikau hostem Zahradní slavnosti, kterou na Hrádečku pořádal Havlův dvorní režisér Andrej Krob. A není bez zajímavosti, že posledním textem, který před svou smrtí napsal Václav Havel, byl v prosinci 2011 právě dopis Andrejovi Sannikavovi a sedmi dalším vězněným běloruským disidentům.

Autor dokonce přijede na premiéru,jak reagoval,že chcete zdramatizovat jeho pohádky?
Údajně byl velmi potěšen, ale osobně si to ověřím, až konečně dorazí do Liberce. Každopádně texty jeho pohádek se již před více jak rokem četly v Londýně, a poté, co René Levínský připravil jejich libereckou dramatizaci, tak se konalo i čtení této hry v Polsku a včera 9. května se bude podobná akce konat v Knihovně Václava Havla v Praze. V sobotu 11. května v 17 hodin pak konečně dojde na regulérní inscenaci u nás v Naivním divadle Liberec.

Pohádky o myškách psal ve vězení. O čem přesně pohádky jsou a čím jsou pro vás zajímavé?
Pohádky jsou o přátelství dvou malých myšek. Je třeba zdůraznit, že na samotném příběhu a naší inscenaci není nijak znát pozadí vzniku hry, protože přeci jen děláme divadlo pro děti a těm jsou politické boje v Bělorusku docela fuk. Nicméně dospělý divák možná odhalí jistou vnitřní symboliku tématem hry je totiž nejen přátelství, ale také sen o létání, který sní menší z myšek, Piki. Chtěla by jednoho dne proletět duhou, která se neustále klene jako most nad jejich městem. A právě to létání lze vnímat jako symbol touhy po svobodě, která je běloruským obyvatelům už tolik let upírána.

Pro jak velké děti byste hru doporučil? Pobaví i dospěláky?
Inscenace je určená primárně dětem od 4 do 8 let, ale doufám, že si ji užijí i dospělí. Pozornost diváků se budou celé představení snažit udržet vedle Filipa Homoly, Tomáše Holého a Marka Sýkory především dvě naše služebně nejmladší herečky, Diana Čičmanová a Barbora Kubátová. Pro druhou z nich je inscenace Proletět duhou vlastně debutem v Naivním divadle, neboť dosud pouze přebírala role své předchůdkyně.