Kliknutím zvětšíteKlasikové svedou letos boj s dravou a cynickou krví. Sošku za režii může mít díky Fabelmanovým Steven Spielberg, proti němu ale stojí režiséři favorizovaného sci-fi Všechno, všude, najednou Dan Kwan a Daniel Scheiner, vyznavači drsného evropského humoru Ruben Östlund (Trojúhelník smutku) a Martin McDonagh (Víly z Inisherinu). V lítém hereckém klání se potká nováček Austin Butler (Elvis) se zkušenými bardy, jako jsou Colin Farrell nebo Bill Nighy. Velké šance má Brendan Fraser, známý z Mumie, který se vrátil před kameru po deseti letech a ohromil jako třísetkilový samotář ujídající se k smrti ve filmu Velryba.
Souboj o Oscary je rok od roku těžší, neboť do některých kategorií promlouvají i snímky evropských tvůrců, které se dříve účastnily jen sekce cizojazyčný film. Stále častěji se prosazují i filmy pro streamovací platformy, letos jich je v soutěži hned několik (Na západní frontě klid, Blondýnka, Na nože: Glass Onion či Vše živé).
Brendan Fraser jako třísetkilový hrdina dramatu Velryba
Česká šance
A konečně – Češi. Po delší době se do finále probojovali i naši tvůrci, společně s týmem snímku Na západní frontě klid, který už má na kontě různá ocenění včetně sedmi cen BAFTA. Do oscarového klání vstupuje s devíti nominacemi. Třetí celovečerní adaptace slavného románu Ericha M. Remarqua má, společně s irskými Vílami z Inisherinu, druhý největší počet nominací a rozhodně není bez šancí.
Čtyři Češi, maskérka Linda Eisenhamerová, Viktor Müller a Kamil Jaffar (zvláštní efekty) a zvukař Viktor Prášil mohou být u toho, mají nominace ve třech kategoriích. „Nikdo z nás nečekal, že film bude tak úspěšný,“ svěřil se médiím Viktor Prášil. Dodal, že Češi si od začátku přáli na filmu Edwarda Bergera pracovat, ale až na place pochopili, jak náročné natáčení to bude.
Český štáb pod vedením společnosti Sirena Film postavil bojiště veliké jako dvě fotbalová hřiště a dlouhé zákopy v Milovicích, kde se herci i filmaři pohybovali v náročných podmínkách. Tady se točila drtivá část filmu, který provázela už předem pověst, že bude nejdražším v historii německé produkce.
„Koupil jsem si teplé oblečení a začal trochu sportovat, protože bylo jasné, že práce bude klást nároky i na fyzickou kondici,“ přiznal Prášil. „Důkladně jsme si předem prohlédli kostýmy, uniformy a helmy, abychom věděli, kam umístit mikrofony. Tam, kam bychom jinak vsunuli bezdrátové mikroporty, to nešlo. Herci tu měli – jak bylo za první světové války zvykem - nejrůznější vojenskou výbavu.“
Korektnost nade vše
Pro koho se členové americké filmové akademie nakonec rozhodnou, je otázkou. I když čínská imigrantka zažívající „všechno, všude, najednou“ je přesně to, co s aktuálním akademickým trendem dobře ladí. Jisté jsou dvě věci. Bezpochyby se bude dlouze děkovat (podle oscarových statistik vedou slova Bůh, štáb a rodina), čímž se přenos výrazně protáhne. Za druhé - jde o poslední ročník před nastolením regulí, které akademie oznámila v září 2020 a jež mají vstoupit v platnost za rok. Týkají se kategorie nejlepšího filmu, v němž by měly podle těchto „standardů“ více figurovat ženy, rasové a etnické skupiny, sexuální menšiny a osoby se zdravotním postižením.
Kdo bude chtít Oscara za nejlepší film, musí tomu přizpůsobit scénář, obsadit část příslušníků daných skupin mezi herce, do štábu, propagace či distribuce. Pravidla jsou rozložena do několika zásad, minimálně dvě ze čtyř musí tvůrci s ambicí na nejlepší film naplnit.
Diskutabilní „manuál“ budil už po zveřejnění bouřlivé ohlasy na sítích, v médiích i ve veřejném prostoru, postupně se ale protlačil do myslí amerických filmařů a producentů. Jejich více či méně úspěšné manévrování v castingu a scénářích s lesbami, gayi a hrdiny tmavé pleti napříč žánry, často dost nesmyslně pašovanými do příběhů, se nedalo v posledních dvou letech v kinech přehlédnout.
Akademie plná omluv
Co ještě můžeme při ceremoniálu čekat? Možná zas někomu ujedou nervy, padne facka na scéně a druhý den se budou horké hlavy omlouvat všem kolem (viz loňský skandál Willa Smithe, jenž nafackoval moderátorovi kvůli své ženě). O pár měsíců později se kála samotná akademie, nikoli kvůli facce, nýbrž za negalantní atmosféru z doby před téměř padesáti lety.
Omluvila se indiánské aktivistce a herečce z kmene Apačů Marii L. Cruzové za urážky, kterým čelila po své řeči na Oscarech v roce 1973. Na slavnostní oscarový večer přišla tehdy místo oceněného Marlona Branda, který odmítl sošku převzít s vysvětlením, že hollywoodští filmaři nezobrazují pozitivně původní obyvatele USA. Hercem vyslaná dívka se pokusila na dané téma z pódia promluvit, byla ale vypískána.
Pětasedmdesátiletá Cruzová to ovšem po letech vzala s nadhledem. Po zveřejněné omluvě prohlásila: „My Indiáni jsme velmi trpěliví lidé – vždyť je to jen 50 let! Musíme si v tomto ohledu zachovat smysl pro humor. Je to naše metoda přežití."
Čtenář reportér
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
