VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ONDŘEJ HAVELKA: Kradl jsem písek z pískoviště. Kvůli tanci

Jablonec nad Nisou, Nový Bor - Rozhovor s Ondřejem Havelkou o novém programu Když zaválí hot-jazz nebo swing, elektroswingovém albu, kapelníkovi Juraji Bartošovi, aranžmá, nahrávání i tanci na písku.

21.1.2015
SDÍLEJ:

ONDŘEJ HAVELKA. Režisér, herec, zpěvák, tanečník a frontman swingového orchestru Melody Makers.Foto: www.melodymakers.cz

Dvě města na severu si užila swingovou podívanou Ondřeje Havelky a jeho Melody Makers, tentokrát nazvanou Když zaválí hot-jazz nebo swing. Po jabloneckém koncertě jsem si povídala s frontmanem big bandu Ondřejem Havelkou o experimentování s elektroswingem, aranžmá písní, nahrávání i o kvalitě písku

Na vašem orchestru nejvíce oceňuji, že dost často přicházíte s novým programem, do kterého vybíráte úplně nové písně americké i české. Jak často?

Každý rok! Třeba Perly swingu jsme měli dokonce dvoje, takže to mohlo zmást, ale opravdu je to po roce.

Jak vybíráte písničky?

Čistě subjektivně. Samozřejmě už mám zkušenost, že program musí mít dramaturgii. Už mám za ta léta vyzkoušené, jaká struktura funguje a jak by měla vypadat, aby se nic neopakovalo a bylo to pestré. Měla by se střídat pomalá rychlá píseň, ale to nestačí. Když budujeme program, tak víme, jaké charaktery písní máme zvolit. Je to složitá práce. Někdy kápneme na věc, která je nenahraditelná a těžko se z repertoáru dává pryč. Nový program je ze tří čtvrtin nový a ze čtvrtiny z hitů.

Já váš big band sleduji zhruba čtyři roky a zdá se mi, že písně obměňujete hodně. Vlastně skoro nikdy se nic neopakuje. Opravdu málokdy. Možná jsou někteří diváci zklamaní, že vždy nezazní Jen pro ten dnešní den.

Fakt je, že někdy diváci mohou být zklamaní, že nebudeme hrát ty nejznámější věci. Ale to se prostě nedá.

Je to docela odvážné. Na naší scéně jsou skupiny, které omílají čtyřicet let ty stejné kusy a stejně na ně lidé chodí. Vám se to daří i s novými.

Já tohle neuznávám. Myslím si, že to především musí bavit nás. Pak se to přenáší i na publikum. Baví nás to pro to vzrušení, protože zkoušíme nové věci… Teď jsme momentálně v euforii, protože pracujeme s kapelníkem Jurajem Bartošem a to je fantastická práce. Kapela zase vyrostla a já si to užívám.

Jak je to s aranžmá písní? Vezmete si původní partituru nebo si je předěláváte k obrazu svému?

Původní partitury většinou neexistují. V Čechách i v Americe vydávali tzv. tištěná aranžmá, která byla udělána tak, aby je zahrála kterákoliv kapela. Většinou se říkalo, že jsou pro univerzální orchestr. Aranžéři to psali s ohledem, aby aranž zazněla, i když to hraje patnáctičlenná kapela a stejně tak pětičlenná. Jsou to taková univerzální aranžmá. Tím pádem nejsou závratná. To my málokdy hrajeme. Někdy po nich saháme u českých věcí. Většinou hrajeme aranžmá, které píše Juraj Bartoš nebo saxofonista Jan Tříska. Vždy nám jde o to, aby písně měly čistý styl a aby to přenášelo i charakter kapely, z jejíhož repertoáru to je.

Jak je to s nahrávkami? Vydáváte i něco na vinylu?

Ano, Perly swingu vyšly jak na CD, tak na vinylu. Příští rok budeme slavit dvacet let výročí Melody Makers a chceme něco natočit.

Nedávno jste také experimentovali s novým žánrem elektroswing. Jak to dopadlo?

Vy jste to ještě neslyšela? Tak to byste měla. Je to album s názvem Kríze sem, kríze tam a jsou na něm čtyři elektroswingy. Na internetu to jde koupit.

Jaký máte názor na tento žánr? Mně se někdy zdá, že v některých skladbách nesedí rytmus a to mě dost tahá za uši.

Těch písní jsou mraky. Některé jsou slušné, jiné ne. Pro nás to byl takový hec. Zkusili jsme to a docela jsme se u toho bavili. Ale asi v tom už nebudeme pokračovat. Nepovažuji to za vývojový krok. Byl to odskok. Podtitul alba je Stručný úlet k elektroswingu a zpět.

Před téměř třemi lety v prvních Perlách swingu s vámi vystupoval trumpetista Juraj Bartoš jen jako host. Nyní už je kapelník. Jak k tomu došlo?

Nejdříve jsem Jurajovi nabídl realizaci jednoho projektu. Svěřil jsem mu přípravu jednoho koncertu. Společně jsme vybrali věci. On je zaranžoval a nastudoval s kapelou. A protože jsme z toho všichni byli nadšení, včetně jeho, už mi to nedalo takovou práci ho přemluvit, aby se stal kapelníkem.


Měníte obsazení orchestru?

Teď se kapela šťastně stabilizovala. Nerad bych to měnil. Jsme v celkové skvělé kondici.

Dnes se mi zdálo, že byla více slyšet kytara. Nevyměnil kytarista nástroj?

Správně, vyměnil.

Před vámi na pódiu stojí rozhlas po drátě („dráťák"). To je odposlech nebo k čemu ho používáte?

Ano, je to odposlech. Vykuchaný „dráťák". Vypadá to dobře, nebo ne?

Myslím, že je to stylové.

No, je takový omlácený. Tak to jsem rád.

Teď bych si dovolila malou odbočku od Melody Makers, i když to s nimi souvisí. S Martinem Vačkářem jste vytvořili tři představení: Saturnina, Zločin v Posázavském Pacifiku a Muže v ofsajdu. Neplánujete další inscenaci? Já bych to rozhodně ocenila. Na Saturnina jsem musela jít dokonce dvakrát.

Opravdu? Tady v Jablonci se vlastně všechna představení hrála. Vlastně se Saturninem si pamatuji, že tu byl poprvé trošku konflikt. Martin Zbrožek házel na balkón koblihu.

No, tak si představte, že to bylo mně. Seděla jsem hned nad jevištěm…

Prý to vyšlo. Nikomu se nic nestalo…

Chytla jsem ji i s táckem a pochutnala jsem si. Myslím, že to bylo vtipné a autentické.

No, ale dostal za to vynadáno. (Smích)

No, ale abychom se vrátili k tomu, jestli připravujete nové představení?!

Teď jste mi připomněla šílenou věc… Připravuji teď hru, kterou píšeme s Vačkářem už dva roky. Možná i víc. Teď na jaře se to bude inscenovat v Národním divadle.

Teda. A bude to i zájezdové představení?

To se obávám, že ne. Budete muset vyrazit do Národního. Bude se to jmenovat V rytmu swingu buší srdce mé. Budou tam hrát celí Melody Makers. Příběh je vytvořený na motivy života Jiřího Traxlera.

Na pomyslném seznamu četby mám právě knihu Jiřího Traxlera Život v rytmu swingu, kterou jsem zakoupila na jedné vaší swingové akci ve velké Lucerně. Vy jste se na ni také nějak podílel?

Tenhle titul vyšel u Škvoreckého v Sixty-Eigh Publisher. Ale dotisk, který máte doma vy, je s mým úvodem.

Byli jste si s Jiřím Traxlerem blízcí? Myslím, že jsem jednou v České televizi viděla váš společný dokument?

Ano, byli jsme přátelé. Natočil jsem o něm dokument.

Při koncertech někdy používáte písek. Můžete to okomentovat?

Jsou umělci, zvláště v oblasti populární hudby, kteří požívají alkohol nebo kokain. Já používám písek. Ale nepožívám ho vnitřně, ale sypu si ho na nohy, protože na něm stepuju. Ona je to totiž velmi tradiční stepařská disciplína. Černoši vymysleli tzv. Sand dance. Zvuky chřoustání a šoupání měly napodobovat metličky na bicích a činely. Je to specifická taneční disciplína tanec na písku.

Odkud berete písek? Stavíte se někde na pískovišti?

Občas se mi stávalo, že jsem si na koncert zapomněl vzít písek a přiznám se, že jsem ho kradl dětem z pískovišť. Ale teď jsem se ustálil na písku, který regulérně kupuji v akvaristice. Je to nula osmička. Propraný písek, takže nepráší. Někde tady v okolí se těžil písek. Byl to buď jemný frýdštejňák nebo ostrý frýdštejňák a ostrý byl dobrý. Ale když hodně přeschnul, tak to dost prášilo. Vznesl se nade mnou oblak prachu a diváci si stěžovali. Takže nejraději používám propraný akvaristický písek. (Smích)

Autor: Hana Langrová

21.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Historický pohled na původní nervové sanatorium v Martinově údolí. Dnes se zde léčí dospělí s dýchacími obtížemi.
5

Plíce ve Cvikově léčí i příroda

Marek Kvapil
26

Marek Kvapil srazil Brno: Gól je super, hlavní je ale výhra

Paraglidista Stanislav Mayer bude v úterý vystupovat a promítat v Bedně

Liberec - Paraglidista Stanislav Mayer z Liberce se má čím chlubit. Absolvoval jak RedBull X-Alp, tak i RedBull Dolomitenmann.

Pátrání po dívkách z Děčínska má šťastný konec, policisté je našli v Liberci

Liberecký kraj – Od neděle policie pátrá po dvou mladých dívkách z Děčínska. Podle policie měly v neděli večer nasednout v Děčíně na rychlík do Liberce. Od té doby o nich jejich rodiny neví.

Jan Stočes se stal trenérem roku ATP

Liberec - Šéftrenér tenisového klubu LTK Liberec má za sebou životní sezónu v pozici hlavního trenéra polského tenisty Lukasze Kubota.

Nakažených HIV je víc. V pátek začal Evropský týden testování na HIV a žloutenky

Liberecký kraj – Kampaň má za cíl upozornit na nutnost včasné léčby i na stále stoupající počet nakažených.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT