Nehrají ještě ani rok, ale během právě měsíců se dokázali tak sehrát, že ve čtvrtém kole Stárplej okouzlili porotu a postupují do finále soutěže, kde se utkají s kapelami z minulých kol CZE-HUN, Bonebroke a 9431. Jejich poslední soupeř vzejde z pátého předkola, které se uskuteční v sobotu 8. června v jabloneckém Klubu Na Rampě.

Jaký mají Snap Call pocit z výhry, proč se do Stárplej přihlásili, jaká muzika je inspiruje, kdo u nich skládá a jak se vlastně dali dohromady, prozradil v rozhovoru zpěvák a basák David Hrůže.

Jste poměrně mladá kapela, vznikli jste v září 2012, co už jste stihli, kromě výhry ve Stárplej?

Kromě výhry ve Stárplej? Zatím se toho moc neudálo. Prakticky celou dobu jsme byli zavřený ve zkušebně, kde jsme se sehrávali a sehrávali.

Mimo zkušebnu jsme se ale zavřeli na chvíli i do studia, z čehož vzešlo naše první demo, které je vlastně ještě v procesu výroby. Mimo to makáme na promo a image, což nás zatím dostatečně zaměstnává.

Proč jste se přihlásili do Stárplej? Za účelem zviditelnění?

Stárplej a ostatní soutěže je pro nás nejlepší přímá cesta, jak se dostat do povědomí lidí, kteří o nás zatím nic netuší. Začínat někde doma pro dvanáct lidí jsou většinou rozpačitý začátky, který kapelu moc nenakopnou. Pro nás je ale Stárplej i jako obrovský motivátor, nutí nás to pracovat na sobě, protože laťka nastavená kapelami je někdy hodně vysoká. Mimo jiný dostáváme tolik cennou zpětnou vazbu od lidí, kteří muzikou žijí.

Počítali jste s tím, že vyhrajete čtvrté kolo a dostanete se do finále?

Popravdě řečeno jsem to osobně moc nadějně neviděl. V kapele jsme se ale hecovali a doufali v určitou šanci. Pro nás to bylo drama až do konce, protože naživo ostatní kapely předvedly opravdu skvělý výkony. Věřím ale, že jsme měli obrovskou výhodu našich fandů, a to nám pomohlo vydat ze sebe všechno.

Na bandzone profilu máte dvě dema, plánujete je rozmnožit nebo dokonce natočit desku?

Máme skvělého promotéra (bubeníka), který zastává zásadu „všechno postupně." Songů máme v záloze víc, ale nahrávací a míchací proces ještě není u konce, takže se brzo můžete těšit na menší obohacení našeho playlistu. Desku zatím v plánu nemáme, potřebujeme se ještě trochu rozkoukat. Navíc jsme zatím všichni studenti, a tak by bylo těžký to všechno zafinancovat. Pokud by se ale našel nějaký sponzor. Kdo ví.

Kde berete inspiraci a kdo u vás v kapele skládá?

Posloucháme hlavně současnou hudbu jako the Hives, Rival Sons, White Stripes, Black Keys, Black Rebel Motorcycle Club, Gary Clark jr. a další. Postupně ale objevujeme i poklady starší muziky jako Led Zeppelin, Beatles, The Doors, Eric Clapton, mohl bych jmenovat donekonečna. Skládání probíhá kolektivně, s ostatníma se navzájem inspirujeme a ovlivňujeme, a z toho vzniká naše hudba. Takže se někdy může stát, že bubeník přijde s kytarovým riffem a do týdne je z toho další věc.

Na Stárpej jste zahráli jako nesoutěžní přídavek předělávku Beatles? Máte je rádi? Hrajete i jiné covery nebo se spíše zaměřujete na autorskou muziku?

Beatles jsou jedním z mnoha vzorů, který máme. Jeho zařazení na setlist bylo čistě účelový, protože se tím kapela může dostat líp do povědomí posluchačů.

V repertoáru máme taky pár dalších coverů jen tak do zálohy, nicméně nechceme odvádět pozornost posluchačů a rádi bychom, aby ocenili i naši autorskou tvorbu.

Jak jste se dali dohromady? Jste kamarádi nebo jste spolu hráli v jiných projektech?

S Vojtou Kořínkem (kytaristou) jsme spolu hráli už dřív. Bylo nám patnáct, když jsme se přidali k Rubbish, který se chlubil netradičním žánrem simple melodic metal. Na vlastní náklad jsme natočili demo, který mělo ambice na to být i deskou. Kapela se ale sama rozpadla před dvěma lety.

Po několikaměsíčním plácání se ve zkušebně jsme se s Vojtou a našim kamarádem Vítkem, který v té době působil v Apple Pine, rozhodli začít něco nového od píky.

Budete teď někde v nejbližší době koncertovat? Kde vás můžeme vidět?

Nic oficiálně potvrdit zatím nemůžeme. Určitě bysme se ale v létě rádi ukázali v Turnově místnímu publiku. Dál ještě doufáme, že se protlačíme na Kozafest 2013, do Dolánek nebo na Benátskou noc.

SNAP CALL

David Hlůže – zpěvák, basák. Pořád studuju a ještě dva roky budu. Pak by ze mě měl být právník. Hudba mě chytla až někde ve čtrnácti letech, kdy jsme se jednou o prázdninách s klukama rozhodli založit kapelu. K hotový kapele Rubbish jsem se ale přidal až v patnácti. Mezitím jsem působil v Clockwork Ceremony a dalších menších projektech. Snap Call jsme založili na podzim 2012. Chvíli jsme hledali společnou řeč a mimoto jsem se musel nově sžít s rolí zpěváka. Teď jenom doufáme, že hraní bude co nejvíc.

Vítek Jíra – bicí. Vítek je pro mě pořád relativně novej spoluhráč. Má tedy pořád co nabídnout a dost, nebál bych se říct, že od základů, mění náš hudební vkus, za což jsem vděčnej. Studuje taky vejšku v Liberci a nejspíš z něj bude geodet. Jinak se vyučil v ZUŠce v Turnově, vyhrál se pak v místním bigbandu a zábavovkách. Jeho poslední kapelou před náma byl Apple Pine.

Vojta Kořínek – kytara, vokály. Vojta neúprosně studuje peďák a za pár let z něj možná bude učitel na střední. Začínal hrát jako malej country kytaru u manželů Cidlinských (Jbc) a ve čtrnácti přičichnul k tvrdší muzice. Roky v Rubbish ho ale ke kytaře připoutaly, takže po jeho rozpadu hledal novou příležitost hraní, která se vynořila přímo ze středu naší dlouholetý skvělý bandy.