Než nastoupí na scénu se svou kapelou hlavní hvězda plesu Chris Norman, usměvavý muž příjemně zastřeného hlasu a zakladatel britské pop rockové skupiny Smokie, bude velký sál Domu kultury v Ústí tančit na swingový Big Band Felixe Slováčka s jeho zpěvačkami, zpěváky a sólisty.

Excelentní saxofonista i klarinetista Slováček, který odehrál roky v Orchestru Ladislava Štaidla jako doprovodné kapele Karla Gotta, odpovídal Deníku v rozhovoru.

Se kterými interprety do Ústí na Ples patriotů přijedete?
Přijedu se svým synem Felixem Slováčkem mladším, a Martina Bárta s Honzou Smigmátorem a Jitkou Zelenkovou.

Koho z nich si jak ceníte a proč? Jak jsou pro vás důležití?
Martina Bárta studuje na Jazzovém institutu v Berlíně, je to naše vynikající sólistka, Honza Smigmátor je i přes své mládí zapsaný už skoro jako český Sinatra, udělal dokonce fantastickou šňůru koncertů, která se jmenovala Sinatrologie, a v té i pokračujeme, protože se celý rok slaví sto let od narození Franka Sinatry. Felix dostudoval akademii a po turné v Americe a v Číně dělá hodně v muzikálech, v Semaforu a zpívá s Big Bandem. Je nejen vynikající instrumentalista, ale i zpěvák. Jitka Zelenková je legenda, tu máme rádi, je to miláček našeho orchestru. Na plesu od ní uslyšíme její sametový hlas a sametové hity, dalo by se říci světový repertoár.

V začátcích jste to asi neměl snadné. Jak vypadal konkurz, díky kterému jste se dostal do Orchestru Ladislava Štaidla, který doprovázel Karla Gotta?
Konkurz nebyl. Já tehdy hrával s Orchestrem Karla Vlacha a po večerech jsem chodil hrát do kavárny Viola, kde jsme měli s Honzou Hamrem takový kvartet, říkali jsme tomu Sanatorium Jazz. Ještě tam byl Luděk Hulan na basu a Jan Žižka na bicí. A tam přišli kluci, Láďa s Karlem, kteří se vrátili z Las Vegas, a mezi tím jim emigroval saxofonista do Německa. A ve Viole jsme se slyšeli a tam jsme si plácli.

Zahrát si je svátek

Jak běžné je pro vás vystupovat s vlastním big bandem? Je to spíš svátek nebo hrajete pravidelně?
Byl bych nejradši, kdybychom vystupovali pravidelně, protože když jsem dělal dvacet let šéfdirigenta v Českém rozhlase, byla to pravidelná práce. Ale teď je to samozřejmě svátek, protože seskupení sedmnácti hráčů není levná záležitost, a tedy je to vrchol obsazení do swingové muziky.

Máte v big bandu i muzikanta ze severu či z Ústí?
Jirka Kudrman (saxofon) je myslím z Lovosic, z Litoměřic jsme měli Sváťu Košvance. Ale z Ústí nikoho.

Když se ohlédnete, komu nejvíc vděčíte za svou kariéru?
Má kariéra byla dlouho spojena s Orchestrem Ladislava Štaidla a s Karlem Gottem, který mě často zařazoval do svých programů vždy se nějakým sólem. To zanechalo své ovoce.

Felix podle kocoura

Vaše původní jméno je Antonín. Kdo stál u zrodu vašeho přejmenování?
Já si jméno Antonín neměnil, jen mi všichni říkají Felix, a to díky kocouru Felixovi od Walta Disneye.

A váš vnuk už se jmenuje Felix Antonín, že?
Můj syn už se jmenuje Felix a vnuk právě Felix Antonín, aby se to nepletlo.

Loni jste vydal úplně novou desku, že?
Je z konce roku, jmenuje se Zlatý dárek a vyšla pro firmu Zlato.cz a teď ji uvolní do běžného prodeje. Oni ji zaplatili, je v podstatě jejich.

Čím je pro vás ta deska důležitá a čím je zajímavá?
Je zajímavá v tom, že jsem použil jen československé hity od 30. do 80. let. Písničku na ní zahraje jeden nebo třeba i pět saxofonů a pointa té písně je vždy zazpívána zpěvákem.

Dá se říci, že swing i klasika jsou vaše lásky?
Ano, jak se symfonickým orchestrem tak s big bandem je radost hrát.

Na albu „Wolfgang Amadeus Mozart: Swingtime" (2006) jste spojil hudbu klasika se swingem. Jak vás to napadlo? Co myslíte, že by na to řekl, kdyby dnes žil?
Myslím si, že by se mu to líbilo. Ta deska je udělaná s citem, je ale potřeba si ji pořádně poslechnout. Pak zjistíte, že Mozart a swing jde dobře dohromady. My jsme ji točili hlavně kvůli festivalům v ČR i festivalům Mozarta v zahraničí. V mém repertoáru je to unikátní CD, další takovou desku jsem už nenatočil.

Máte také album s písničkami Beatles. Vzniklo i to z velkého obdivu, nostalgie a nadšení?
No samozřejmě. Říkal jsem si: „Když se nemůžou dát oni dohromady, tak si je dám dohromady já sám." To proto jsem tu desku natočil.