Pokora a střídmost, to jsou dvě hlavní věci, které Franze Clam-Gallase vystihují. O liberecké panství se staral s náležitou péčí správného hospodáře. Zní to možná jako klišé, ale ani historik Milan Svoboda nenašel o Franzi Clam-Gallasovi v dobových pramenech a vzpomínkách nic špatného. „On byl opravdu šlechtic ducha. Tak jsme nazvali i celý cyklus akcí, které na jeho památku probíhali na Liberecku v loňském roce. Chtěli jsme s kolegou Janem Heinzlem připomenout posledního majitele zdejšího panství, protože lidí, jako byl on, je i dnes pomálu," říká obdivně Milan Svoboda.

FRANZ CLAM-GALLAS v rodinném kruhu. Rodina byla pro něj posvátná a velmi se jí věnoval. Franz Clam-Gallas v klobouku uprostřed, pod ním chlapec s děvčátkem v náruči je otec Karla Schwarzenberga . Clam-Gallasové jako starý rod jsou příbuzní s řadou šlechtických rodin v Evropě.

Franz Clam-Gallas žil s vědomím, že je posledním mužským potomkem svého rodu. S manželkou Marií měl sedm dcer. Byl s tím ale smířen a rodina byla pro něj vším. A rovněž jeho panství.

„Je zajímavé, že liberecké a frýdlantské panství se předávalo od Bibrštejnů přes Rederny, Valdštejna až ke Clam-Gallasům v nezměněné podobě. Sedm století se to panství nedrobilo, ale bylo jako jeden celek, to je naprosto mimořádná záležitost, že to po těch sedm století nikdo nezpronevěřil," komentuje Svoboda. I to je podle něj dokladem, že zdejší majitelé vnímali děděné statky ne jako majetek, se kterým si mohou nakládat, jak chtějí, ale bylo jim od malička vštěpováno, že jsou pouhými správci, kteří musí panství rozvíjet a předávat je dalším generacím.

Vynálezce

Franzi Clam-Gallasovi byla vrozená i potřeba pomáhat ostatním. „Bylo jedno, jestli šlo o fotbalový klub v Hejnicích, hasiče nebo válečné sirotky. Pomáhal zkrátka všem, tedy s výjimkou komunistů a sociálních demokratů, ti mu nemohli přijít na jméno, takže když zemřel a do Frýdlantu proudily tisíce kondolencí včetně té z kanceláře prezidenta, tak sociálnědemokratické noviny neotiskly o jeho úmrtí ani písmeno," líčí spolupořadatel loňských vzpomínkových akcí Jan Heinzl ze spolku Frýdlantsko.

„Nejvíc ale miloval Jizerské hory. Nechal tu vybudovat rozsáhlou síť stezek, staral se o obnovu lesů, trávil v nich spoustu času. Vymýšlel také důmyslná zařízení. Například na Grabštejně vymyslel stroj pro záchranu tonoucích, na Frýdlantě vytvořil systém kladek a lan, jejichž pomocí se přepravovalo dřevo na zátop, a v Hejnicích navrhl zařízení pro spouštění rakví do rodinné hrobky. Pracoval i na plánech letadla, parníku a nechal si patentovat vozovou brzdu," líčí široký záběr hraběte Milan Svoboda. Franz Clam-Gallas zemřel 20. ledna 1930. Pochován je v rodinné hrobce v hejnickém klášteře. A právě o spojení tohoto poutního místa a rodu Clam-Gallasů je i nová kniha autorů Milana Svobody a Jana Heinzla, která co nevidět přijde na trh. „Počítáme, že vyjde v únoru, zatím v nákladu 500 ks, ale možná bude i dotisk. Záleží na zájmu," přechází k praktickým věcem Milan Svoboda.

Kvůli materiálům do knihy strávili autoři stovky hodin v archivech a muzeích. „Snažili jsme se získat pro knihu zajímavosti, na které běžný člověk nenatrefí. Bude tam bohatý obrazový materiál, dřevoryty, dobové pohlednice, staré mapy. Je toho opravdu hodně a jsou to samé zajímavé a ne tolik známé věci," říká Jan Heinzl. Kromě knihy se ve spolupráci s jabloneckou mincovnou připravuje na památku Franze Clam-Gallase i ražba medaile z ušlechtilého kovu v limitované edici.

Requiem

Letošní 85. výročí úmrtí posledního majitele zdejšího panství připomene i koncert, který završí celý dosavadní cyklus oslav. Hejnický chrám rozezní v neděli 25. ledna v 15 hodin Requiem W. A. Mozarta v podání pěveckých sborů Ještěd, Rosex a sólistů DFXŠ.