Pokud jste nestihli první díl, nic se neděje. Hlasovat můžete během celých prázdnin a také po tuto dobu sbírat a posílat soutěžní kupóny. Libovolně, v jakémkoliv počtu. Svému idolu můžete poslat libovolný počet hlasů.

Pozor: jeden kupón je pouze jedním hlasem pro jednoho konkrétního umělce. Nelze tedy vyplnit dvě jména!

Každý čtenář může poslat libovolný počet kupónů a nezáleží v jakém pořadí. Vybírat můžete nejen z právě představené šestice, ale libovolného člena ze seznamu nominovaných, který budeme na této straně uveřejňovat společně s hracím kuponem. Je na Vás, zda doplníte i určitou roli.

Soutěží se pouze ve třech kategoriích činohra, opera a balet. Na Vás je poslat hlas nejoblíbenějšímu herci či herečce, pěvci či pěvkyni nebo tanečníkovi či tanečnici.

Nebyla by to ovšem správná hra, kdyby na konci nečekala výhra. A ta čeká na tři vylosované.

O co se hraje? O celoroční abonmá podle vlastního výběru, blokové předplatné na činohru a balet a dvě vstupenky představení DFXŠ dle vlastního výběru.

Výsledky čtenářské ankety Liberecká Thálie budou slavnostně oznámeny 30. srpna před večerním představením DFXŠ před libereckou radnicí za účasti herců a významných osobností. Zároveň budou na místě vylosováni tři úspěšní držitelé divadelních cen.

Kupóny zasílejte na adresu: Liberecký deník, Liliová 5, 460 01, nebo je můžete přinést přímo do redakce (naproti zadnímu traktu budovy DFXŠ) nad zastávkou bus směr Ruprechtice.

ČINOHRA: Veronika Korytářová

Do Liberce přišla v době působení uměleckého šéfa A. Pyška. První libereckou roli získala v Arabské noci (2004), do níž ji obsadil režisér M. Tichý, který si ji vyhlédl v Českém Těšíně. Od té doby vytvořila v Liberci řadu mimořádně obtížných rolí: Margareta v Kočce na rozpálené plechové střeše (režie P. Hruška; 2004), Mefisto ve Faustovi (režie I. Rajmont; 2014), titulní role v Hořkých slzách Petry von Kantové (režie K. Schmitt; 2015).

Svůj komediální talent uplatnila např. coby Nina v Ayckbour nově Postelové frašce (režie I. Rajmont; 2006). K jejím hereckým přednostem patří smysl pro ironii.

ČINOHRA: Michal Maléř

Absolvoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, prošel divadly v Chebu a v Plzni, odkud jej do Liberce v roce 2011 přivedl Michal Lang, aby okamžitě zaujal ve velkých rolích: Mulligan v Penzionu pro svobodné pány a ještě v témže roce Petruccio ve Zkrocení zlé ženy. Titus v Testosteronu. Michal je múzický člověk s pověstí svůdce se smyslem pro humor. Lancelot v Monthy Python´s Spamalot. Truchlivý dirigent v poetických Srnkách. Všechny postavy mají v jeho podání nádech jisté nostalgie, humoru i sebeironie. Zahrál si v americkém filmu Poslední rytíř. Role dobrá, leccos poznal, ale na větší honorář to nebylo, protože jeho postavu příliš brzy zabili. Jeho nejnovější rolí v Šaldově divadle je Chrysald v Molièrově Škole žen.

ČINOHRA: Eva Lecchiová

Nezapomenutelná zejména coby titulní postava v komedii Harold a Maude po boku Petra Rajcherta (1994) v režii J. Uherové nebo v roce 2001 jako Babi Fraochlán v české premiéře hry Maja v režii Lídy Engelové, s níž v Liberci spolupracovala opakovaně (zmiňme ještě roli Markéty Bohrové ve hře Kodaň, která měla v Liberci rovněž svou českou premiéru, a to v roce 2000). Herečka, která sama od sebe vždy vyža- duje maximální pravdivost a uměřenost hereckého proje vu. Kromě Liberce spolupracovala v posledních letech také se Švandovým divadlem či pražským Divadlem Company.cz. V Činoherním studiu Ústí nad Labem vytvořila titulní roli v Domě Bernardy Alby v režii D. Gombára (2009).

BALET: Vladimir Kamenev

Rodák z ruského Permu byl do baletní školy vybrán v osmi letech komisí na pionýrském táboře. Tančil v baletních souborech v Omsku, Sverdlovsku a Leningradu. Když přijel do Čech, nastoupil nejprve do angažmá v Severočeském divadle opery a baletu v Ústí nad Labem. Nyní již více než deset let působí v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Mezi role, kterých si velmi cení, patří Mama Simon v baletu Marná opatrnost a Girej v baletu Bachčisarajská fontána. Nepřehlédnutelný výrazový tanečník s uhrančivým pohledem (Café Reichenberg, 2013) tančí mj. Egea ve Snu noci svatojánské (chor. A. Egerházi, 2015) či v oceňovaném baletu Dům Bernardy Alby. Komický talent využívá v adaptacích klasických baletů Popelka či Louskáček aneb Sen dítěte našeho věku (oboje chor. A. Pešková).

OPERA: Věra Poláchová

Sopranistka Věra Poláchová, členka operního souboru Divadla F. X. Šaldy, patří mezi nejvýraznější postavy operního souboru díky její pestré výrazové škále, která jí umožňuje širokou paletu možností. Diváci ji mohou v současné době spatřit jako Rusalku ve stejnojmenné opeře Antonína Dvořáka, jako Antonii v opeře Hoffmannovy povídky Jacquese Offenbacha, za kterou obdržela širší nominaci na Cenu Thálie 2014, ale i v komické opeře Don Pasquale Gaetana Donizettiho. Skdvělá je i jako Norina či jako Helena v operetě Polská krev Oskara Nedbala.

BALET: Jaroslav Kolář

Pražský rodák Jaroslav Kolář se tanci začal věnovat v devíti letech. Taneční vzdělání získal na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Je mistrem republiky ve sportovním aerobiku (v páru s Andreou Cvachovou), akrobatické umění často využívá i na jevišti (Gymnasta v Tančírně nevyslovených přání, chor. D. Záboj, 2013). Je skvělým představitelem jak komických rolí (Lysandr ve Snu noci svatojánské), tak dramatických (Pepe Romano v Domě Bernardy Alby), ale i dojemných (Jirka Raška v baletu Ota-Pavel-Raška, chor. M. Dvořák, 2014). Vidět ho můžete i v hlavních mužských rolích baletu Popelka či Solarix.

Hlasovat můžete zde