Kliknutím zvětšíte„Kolářová si dokázala po boku manžela, který od čtyřicátých let představoval klíčovou osobnost české kulturní scény, uchovat vlastní autenticitu. V padesátých letech začala fotit, ale brzy jí tradiční fotografie nestačila. Od roku 1961 proto začala experimentovat s tzv. umělým negativem a kresbami světlem,“ sdělila kurátorka výstavy Markéta Kroupová, podle které jsou na liberecké výstavě zastoupeny práce právě z tohoto období.
„Rozhodli jsme se vsadit na méně známé soubory, které vypovídají nejen o jejím citlivém a hravém přístupu k tvorbě, ale také o jejím zaujetí fenoménem času, světla a pohybu,“ doplnila Kroupová.
Návštěvníci si tak mohou prohlédnout například fotografie z cyklu Seménka pampelišky, v němž autorka zúročila křehkost tohoto přírodního materiálu, nebo sérii soustředěnou na interpretaci písmena H. „K vidění jsou i další soubory kreseb světlem, v nichž Kolářová aplikuje fotografický experiment na stránky experimentální francouzské poezie,“ přiblížila znalkyně díla Běly Kolářová a kurátorka Marie Klimešová.
Kromě fotografií pořadatelé na výstavu zařadili také několik významných koláží, které jsou ukázkou netradičního a kreativního využití drobných předmětů, jako jsou obyčejné patentky nebo korálky. Doslova bonbonkem pro fajnšmekry je podle Kroupové pak asambláž Bez názvu, která byla poprvé a naposledy k vidění na slavné skupinové výstavě Někde něco ve Špálově galerii v Praze v roce 1969.
„Sestavila zde jakousi didaktickou tabuli vztahující se k historii pěstování obilí,“ dodala Klimešová, podle které patří Kolářová k autorům, již i po šedesáti letech zůstávají stále svěží a mimořádně aktuální. Výstava je k vidění do 29. září, 29. srpna se bude konat komentovaná prohlídka výstavy.
39
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
