„Obrazy pocházejí z let 1985 až 2000. V té době se Josef Jíra, jsa existenčně zajištěn, stává svobodnějším,“ řekla autorka výstavy Zuzana Štěpanovičová. „Poučen životními zkušenostmi je si více vědom své individuální kvality. Přestává toužit po tom, aby se jeho díla líbila všem,“ dodala.

Menší i rozměrné oleje najdou návštěvníci v přízemí galerie. Jak uvedla autorka výstavy, do galerie se obrazy Josefa Jíry vrátily po téměř dvaceti letech, neboť malíř tu naposledy vystavoval kolem roku 1990.

Některá díla lidé zhlédnou poprvé

„Jíru v závěru života přitahovala biblická témata, která pojednával v duchu neobvyklého použití různých materiálů, takže díla můžeme nazvat asamblážemi, svéráznými kolážemi, reliéfy či prostorovými objekty,“ přiblížila Zuzana Štěpanovičová.

K okruhu biblických motivů patří například Starozákonní deska II nebo Lazare, vstaň z roku 1993. Další skupinu obrazů tvoří Jírovy vzpomínky na procestované země, obrazy, které jsou plné autorových nálad, úžasu, obdivu a emocí. V kolekci je zastoupeno ještě třetí téma – krajina. „Právě krajina Maloskalska se pro Josefa Jíru stala místem smíru mezi lidmi, zvířaty a rostlinami,“ zdůraznila autorka výstavy. Jak upozornila, některé z obrazů výstavy uvidí lidé vůbec poprvé, neboť dosud nebyly vystaveny.

Náboženské motivy zajímaly poetického a současně sarkastického filozofa Josefa Jíru celý život. Oceňoval jak moudrost křesťanství, tak i židovství a pravoslaví. V obraze Příjezd do Egypta z roku 1998 navázal dokonce i na kulturní poselství starého Egypta.

Útěchu nacházím ve vyzpovídání se

Na vernisáži promluvil o Josefu Jírovi také Antonín Langhamer z Muzea a Pojizerské galerie v Semilech. Kunsthistorik návštěvníkům předčítal z připravované knihy o Josefu Jírovi, z Jírových osobních vzpomínek na zážitek vůbec z první viděné výstavy nebo z jeho dopisů. „Někdy se sám sobě hnusím. Útěchu nacházím ve vyzpovídání se,“ psal šestnáctiletý malíř v roce 1945 své sestře.

Josef Jíra celý život putoval mezi Prahou a Malou Skálou, mezi velkoměstem a venkovem. Na Malé Skále před lety koupil a zrekonstruoval Boučkův statek, v němž založil galerii. Spolu s Vladimírem Komárkem a Jaroslavem Klápště patřil k výtvarným perlám Českého ráje.