MICHAL PAVLÍČEK: Hudbou žiju i přes tinnitus. Křísím Výběry i Stromboli

Liberec - Rozhovor s Michalem Pavlíčkem o jeho zásadních kapelách Pražský výběr, Stromboli a BSP a jejich návratech, pískání v uších, šedesátinách, dokumentu i Václavu Havlovi.

Legendární kytarista, skladatel a textař slaví 14. února kulaté jubileum, ke kterému chystá pražský koncert i turné se Stromboli. Režisér Mejla Doležal už pět let točí dokument o Michalu Pavlíčkovi. V rozhovoru hudebník povídal o natáčení, onemocnění uší tinnitu, hudebním pořadu Na Kloboučku, své přezdívce, návratech svých zásadních kapel, Queenech nebo o natáčení Odcházení s Václavem Havlem.

Michal Pavlíček Michal Pavlíček je obdivovaný kytarový mág, skladatel svérázných hříček i autor introvertních rockových opusů, stejně jako melodicky silných působivých balad, skladatel symfonické a scénické hudby se zcela původním rukopisem, vyhledávaný producent i mentor mladých hudebníků, je široce respektovanou individualitou, což konečně dokumentuje i řada vítězství a ocenění v odborných anketách. Jeho nejzásadnější hudební projekty jsou Pražský výběr, Stromboli a BSP, se kterými v poslední době uskutečnil návraty na hudební scénu. Jako autor a kytarista spolupracoval na albech předních českých interpretů jako jsou Bára Basiková, Zuzana Michnová, Monika Načeva, Jana Koubková, Kamil Střihavka, Hana Hegerová, Lucie Bílá, Richard Müller a dalších.

V únoru oslavíte důležité životní jubileum? Nepochybuji, že budete slavit muzikou…

Kulatiny oslavím hlavně s rodinou a přáteli. Můj syn Michal mi ještě k této oslavě zorganizoval koncert ve Foru Karlín 17. února, kde to bude takový koncertní mejdan s fanoušky a známými.

K významnému výročí už pět let vzniká filmový dokument Pět tuctů Čombeho aneb Srdeční záležitost Michala Pavlíčka. Stejně je nazvaný i narozeninový koncert. Jak bude večírek vypadat?

Bude to dvouhodinový happenning. Vystoupí Stromboli, BSP, Supergroup,Vilém Čok, Michael Kocáb, Andrej Šeban a další a k tomu všemu Hudba Hradní stráže a Policie České republiky.

Jak probíhá spolupráce s režisérem dokumentu, scházíte se náhodně?

Dokument se natáčel v průběhu 5 let. Byly to takové občasné sondy do mého soukromého i pracovního života.

Budete u závěrečného stříhání snímku?

Do toho vstupovat nechci. Je to režisérův pohled na můj svět, záznam mého hudebního a lidského vyznání.

Z čeho vznikla vaše přezdívka Čombe?

Tu jsem vyfasoval od Jiřího Tomka v raných dobách Pražského Výběru.

Měl jsem jedno krizové období, kdy jsem se moc nezúčastňoval mejdanů po koncertech. Čombe byl v té době nějaký africký separatista a Jirka Tomek mně tak začal říkat. Čombe separatista.

V posledních letech se věnujete návratům vašich nejzásadnějších kapel: BSP, Pražský výběr a Stromboli. Co vám daly?

Není to jen přehrabování se v albu starých fotek,není to jen sentimentální vzpomínání, ale víte, všechny tyto kapely se staly součástí vašeho života a člověk se k ním vrací, protože prostě bez toho nemůže být. Je to nějak silně propojený. Člověk je už ve věku, kdy už nemá ani chuť začínat od začátku a stavět novou kapelu.

V ukázce z dokumentu jste prozradil, že je pro vás zhmotnění některých vzpomínek na tyto tři kapely důležité. Provázely ty návraty i negativní emoce, nebo to funguje tak, že na to špatné člověk zapomene a už zbude jen to dobré?

Usmíření Pražského Výběru byl silný emotivní zážitek. Byl to moment, který nás zase spojil a jsem rád jsme prošli touto očistnou kůrou a že toto vymazání mraků z hard disku duše máme za sebou. Vztahy jsou jako předtím, možná v něčem posunuté dál. Zmizelo napětí, jsme prostě v pohodě.

Nejaktuálnější jsou Stromboli. Zajímalo by mě, jestli ještě někdy vzkřísíte Pražský výběr, osobně bych to ocenila, protože jsem o koncert nesmyslně přišla.

Pražský Výběr chystá na příští rok nové tažení. O prázdninách hrajeme sérii koncertů na Hradech, pak chceme konečně vydat novou desku a 7. prosince O2 arena koncert se symfonickým orchestrem.

Se Stromboli vás čekají i nějaké aktuální klubové koncerty, jeden dokonce u nás v Jablonci?

Stromboli budou hrát v únoru a březnů několik koncertů turné Fiat Lux a v Praze 17. února na tom mém kulatinovém večírku. Jablonec je naplánovaný na čtvrtek 25. února v Eurocentru.

MICHAL PAVLÍČEK a Trio vystoupili v listopadu v libereckém Bedna klubu.

Jak vzpomínáte na natáčení s Václavem Havlem a jeho Odcházení?

Vzpomínám často s velkou úctou a zároveň i lítostí, že Václav už není mezi námi. Byl to pro mne silný životní moment a poznání člověka, kterého jsem si velmi vážil a který zásadně obohatil náš život.

V letech 1995-2002 jste se podílel na pořadu České televize Na Kloboučku, dnes už se stejně jmenuje nahrávací studio a vydavatelství. Nechybí na české hudební scéně obdobný pořad?

Hudební pořady Na Kloboučku existovaly pomalu 10 let a vlastně ve finále, když to řeknu lidově, už nebylo z čeho vařit. Vyměnily se v něm spousty muzikantů a myslím, že skončil v pravou chvíli. Nemělo smysl dělat další repete.

To nic nemění na situaci, že podobný pořad může zase v budoucnu vzniknout. Rodí se nové generace muzikantů a živé hudby v televizi nikdy není dost.

Kromě všech svých rockových projektů se věnujete i muzikálům a filmové hudbě, co je v tomto ranku aktuální?

Právě jsme dokončil hudbu k celovečernímu filmu Agava v režii Ondro Šulaje a s panem Jiřím Suchým dodělávám muzikál Faust.

Omlouvám se, že zabřednu i do nepříjemných otázek, ale osobně mě velmi zajímá, jak takový velký muzikant jako vy, který hudbou doslova žije, může fungovat s onemocněním tinnitus, laicky pískáním v uších. Používáte nějaké ucpávky do uší? Co byste poradil hudebníkům, které tohle peklo potká?

Těžká rada. Je to velmi subjektivní. Být šetrný k uším. Snažit se tomu nepodlehnout a hlavně nenechat si tím rozvrátit psychiku. Já šelest hodně maskuji hudbou, kterou jsem obklopený od rána do večera.

V roce 2006 jste se účastnil české Vzpomínky na Queen a v roce 1992 dokonce vzpomínkového koncertu v Rudolfinu. Máte tuto kapelu rád? Koncem listopadu si veřejnost připomněla den, kdy svět opustil nejlepší zpěvák všech dob.

Abych pravdu řekl, vyrůstal jsem na Zepelínech a Queen jsem zas tak nemusel.

Nicméně jejich skladatelské umění a neuvěřitelný nasazení a výraz Mercuryho jsou obdivuhodné.

Opravdu jste začal hrát na kytaru kvůli tomu, že jste si poranil meniskus?

Tak se to nějak v životě semele. To jsou ty náhody. Měl jsem ve 13 letech úraz kolena a dostal jsem na tři měsíce nepohyblivou sádru. Byl jsem domu na posteli a celý ten čas jsem si brnkal a tam to všechno nějak začalo. Zájem o hudbu už jsem měl předtím. Poslouchal jsem Beatles, Doors, Zeppeliny…

Chodíte ještě na koncerty jiných hudebníků? Vzpomenete si na nějaký koncert nebo desku, které vás osobně potěšily?

Byl jsem třeba na koncertě Petre Gabriela , který patřil vždy k mým oblíbeným hudebním velikánům a občas si poslechnu nějakou novinku. Na YouTube se rád koukám na nějaké záznamy koncertů, které člověk nemá šanci vidět.

Nedávno jste se setkal s hudebníkem Jeffem Beckem, koho pro vás důležitého ze světa hudby jste měl ještě možnost potkat?

Jsem rád, že jsem si mohl podat ruku a prohodit pár slov s Jeff Beckem, který je pro mne opravdu ten pan Kytarista. Nějaké další speciélní přání nemám.