Festival scénického divadla Velká inventura Liberec odstartovala již o středečním odpoledni pouličním happeningem. Vystoupení mladých divadelníků v podobě improvizační performance nazvané theatro-car na centrálním Benešově náměstí přihlížely pod prosluněnou oblohou desítky diváků.

Podle organizátorů měla „divadelní jízda“ příznivce nových divadelních forem, kterým je festival určen, k návštěvě přehlídky hlavně přilákat k těm nejzajímavějším představením. Ty budou moci návštěvníci liberecké Velké inventury zhlédnout i dnes večer a také v průběhu celé soboty.

Touha po štěstí, co vede do pekla

Jedním z těch, které by si rozhodně neměli nechat ujít, jsou Bezbožné dievky souboru Teatrofon. Základním rámcem pro autorskou hru Lucie Škandíkové a Alžběty Kostrhůnové je balada Janka Krála považovaného za nejromantičtějšího a nejrevolučnějšího slovenského básníka, který položil základy slovenské moderní reflexivní a revoluční lyriky. Bezbožné dievky tak mají svůj bezprostřední původ ve slovenských baladách se zaměřením na prvky lidového hororu.

Příběh je vystavěn na dialogu dvou dívek, které touží po ženichovi. Na toto téma si vyprávějí nejrůznější tragikomické příběhy a jeho prostřednictvím se tak i nepřímo připravují na svou svatbu. Schází jim však to nejdůležitější – ženich. Ve snaze získat vyvolený ideál stůj co stůj, se nechávají strhnout odvrácenou stránkou své duše a přivolávají ku pomoci ďábelské síly. Jejich prostřednictvím chtějí naplnit své touhy. Důsledkem toho je série nešťastných příhod a brutálních činů, které divák ve výtvarné nadsázce vnímá jako černou komedii, v níž lze nalézt i řadu paralel k aktuálním poměrům ve společnosti a řadě zavedených vzorců v chování lidského jedince. To ostatně potvrzují i samy hlavní aktérky:

„Inspirujeme se jednotlivými motivy balad a jejich paralelami v dnešní době, podvědomou morbiditou a představami, které jsou v nás zakořeněny. Zajímají nás podoby lidské krutosti a směšnosti směřující k černému humoru – očisťující, spodní proudy, kterých se člověk bojí, ale zároveň po nich podvědomě touží a představuje si je. Chceme se dotknou problematiky ztráty individuality. Co všechno je člověk schopný udělat při své honbě za štěstím?“ Bezbožné dievky si budou moci diváci vychutnat od 21 hodin v příkladně dekadentních prostorách kostela sv. Máří Magdaleny

Performer, jemuž odpovídá vesmír

Ještě před tím, o hodinu dříve na tomtéž místě, však se svým projektem Čekání na tmu II vystoupí hudební experimentátor a houslista kapely Draga Matěj Kolář, který rovným dílem koexistuje také jako pozoruhodný performer, multimediální umělec, ale i sociální aktivista a v neposlední řadě učitel na Vyšší odborné škole grafické. Za svou práci s dětmi a mládeží byl dokonce oceněn.

V minulosti pak sám studoval ve Velké Británii a v roce 2003 absolvoval atelier Performance Fakulty výtvarných umění s prací „Bestiář Giglaue - Performance místo mytologie“ a akcí „DJ Skřípák“ vytvořil rovněž řadu hudebních CD, interaktivních CD-romů a videí. V rámci své umělecké tvorby se prezentuje jak samostatně, tak i kolektivně se skupinou Draga Banda, s níž absolvoval koncerty například v Makedonii, Německu, Rakousku, Belgii či Velké Británii. Aktivně se rovněž zúčastnil světové výstavy EXPO 2010 v čínské Šanghaji, a obdržel ocenění za práci s dětmi a mládeží.

O sobě Matěj Kolář říká: „Pohybuji se od videa a nezávislých filmů přes divadlo k akcím a happeningům, živé hudbě a naopak. Většina mých performancí je zkušeností, s kterou ohmatávám tento svět. Pokud je akce úspěšná, vesmír odpovídá. Kéž bychom uměli neustále naslouchat…“

Tygr, mnich, šakal, kráva, Mirka…

Zítřejší program Liberecké inventury, ve všech případech situovaný jako v loňských ročnících do kostela sv. Máří Magdaleny, pak začne již záhy po obědě. Od 14 hodin nabídne podnětný workshop Iluzion, který bude určen širšímu spektru návštěvníků bez ohledu na věk či povědomí o divadle, a tedy třeba i rodinám s dětmi. Ti se budou moci seznámit s uměním videoartu a také s formou hudebního experimentu. V první případě jim výtvarnice Pavla Kačírková zprostředkuje tvorbu kinofilmů a pohyblivých projekcí, zatímco muzikanti kapely Orchestra zase předvedou vrstvení zvukových smyček.

Na workshop Iluzion pak časově od 16.00 hodin navazuje další odpolední program, ve kterém se uvede Divadlo jednoho Edy se svébytně pojatým představením Tygr, mnich a šakal, cesta, kráva, strom a Mirka. Multimediální loutkový muzikál na motivy indického příběhu o mnichovi, který s bláhovou důvěrou vypustí ven z klece tygra, vypráví o tom, že má člověk vždy pečlivě rozvážit, komu ruku podat a koho vzít holí. Určen je rovněž jak dospělým, tak malým divákům.

Krkolomné pohyby, něžné blbůstky

Sobotní „inventurní“ večer, však už bude zaměřen na povšechně zralejší obecenstvo. To čeká od 21 hodin nepochybně originální setkání s Ondřejem Davidem. Absolvent pražské DAMU v oboru divadelní režie pod vedením Ivana Rajmonta se prosadil jako autor a režisér významných projektů v oblasti alternativního divadla, jakými byly například „Žena, která zabila Boha“, který vznikl jako sólový projekt s Petrou Lustigovou v Roxy NoD, či opery „Jelizaweta Bam“ a „Rytíř a Smrt“ realizované ve Státní opeře Praha.

Od roku 1997 se však rovněž začal zajímat o fyzické básnictví. A v tomto uměleckém zaujetí udivoval své diváky pro změnu náročnými až krkolomnými pohyby, jimiž doprovázel nevšední recitativ záměrně nadsazených něžných blbůstek. Jeho akční lyrika nakonec vyzrála v průkaznou one-man show, od jejíhož prvního uvedení brzy uplyne téměř patnáct let. A právě v tomto nekompromisním souboji těla se slovem se David jako jeho autor a zároveň i jediný aktér předvede divákům v představení doplněném videoprojekcí.

Na závěr pak nečeká nic většího ani menšího než symbolický koncert. S publikem se za všechny účastníky Velké inventury Liberec rozloučí uznávaná brněnská výtvarnice Pavla Kačírková & Orchestra. Pod lehce zavádějícím názvem se v tomto případě skrývá hudební duo hrající žánr „symphony core“, který představuje kombinaci drsného stylu hard-coru a vážné, elektronické a filmové hudby.