„Vaříme polívku, vaříme z písmenek, kuchtíci jsme jenom naoko, navenek. Vaříme příběhy či třeba písničku, slůvka, co z písmenek naberem na lžičku,“ zpívá se v pohádce, která hravou formou učí děti abecedě.

V jedné velké kuchyni vládne šestice kuchařek a kuchtíků. Vaří všelijaké dobroty, ale nejvíce si dávají záležet na velkém kotli písmenkové polívky.
Protože to není jen tak ledajaká polívka, stejně jako oni nejsou tak úplně obyčejní kuchtíci. Každé písmenko abecedy, které v polívce mají, se v jejich kuchyni proměňuje v malý příběh, pohádku nebo alespoň písničku či říkanku.

A tak se u písmene A stane na okamžik kuchyň jedním velkým Akváriem, D zase umožní Dalekohledem koukat až do velikých dálek, třeba až na Ostrov, který se v kuchyni objeví u písmene O.

Ale ještě než se kuchyní rozezní cinkot Zvonce v samém závěru vy(t)váření, musejí se kuchtíci společně vypořádat s obrovitou mouchou, která do kuchyně v žádném případě nepatří, ale o to víc se jí tam líbí (Foto: archiv divadla).

Její škodolibé záškodnické útoky lehce propojují tuto koláž výjevů, říkadel, písniček a mikropohádek, ve které se dětem nenásilnou formou představí paní Abeceda (takřka) v celé své kráse.

Inscenaci, která sází především na radost ze hry s velkou mírou improvizace, nastudovala režisérka Michaela Homolová. Písmenková polívka libereckého Naivního divadla se dočkala několika ocenění. Mimo jiné získala před čtyřmi lety na festivalu Mateřinka ceny za námět, scénář a výpravu.