„Každý fotograf má nějaký region, který fotí nejraději, a dobře ho zná. U mě jsou to Jizerské hory,“ řekl Jiří Bartoš, autor výstavy. „Jakmile fotíte místa v cizině, snadno se vám stane, že pouze popisujete krajinu. To můžete udělat, když fotíte pro cestopisný magazín, ale ne na výstavu. Tam je potřeba zachytit atmosféru místa,“ doplnil.

Nejvíce ho zajímá krajinný detail

Atmosféru Bartošovy fotografie rozhodně mají. Ať už je na nich zvlněná krajina Toskánska, její osamělá stavení na úbočí kopců, detaily horkem vysušené a rozpraskané země i její rozlehlé zelené travnaté plochy. Stejně tak snímky Norska v sobě mají část duše autora.

„Nejvíce mě zajímá detail v krajině. V severských zemích vám žádné počasí nevydrží celý den, takže si musíte hodně rozmýšlet, kdy chcete co fotit, protože detaily vypadají každou chvíli úplně jinak,“ objasnil Jiří Bartoš. „Pokaždé fotíte něco jiného,“ dodal.

Nejhezčí krásy nemohl vyfotit

V části výstavy věnované Norsku návštěvníci určitě nepřehlédnou snímky moře, na kterém se zpoza skoro zatažené oblohy mihotají světelná kola. Ty nafotil autor z trajektu při cestě z Norska. „Cestou tam byly ještě mnohem zajímavější, ale bohužel jsem si zapomněl fotoaparát v autě. Během plavby už nebylo možné se pro něj vrátit,“ zasteskl si autor.

Nová technika ho vůbec nezajímá

Jiří Bartoš se narodil v roce 1936 v Kladně. Od 60. let však žije v Hejnicích. Mezi jeho největší úspěchy patří cena Štít Viléma Heckela. V roce 1960 založil s pěti dalšími členy Jizerský fotoklub v Hejnicích a stal se jeho vedoucím. Přes sílící digitalizaci ve fotografickém umění zůstává Jiří Bartoš věrný fotogarfii klasické. Kromě kinofilmových přístrojů používá také jeden velkoformátový. Výstava potrvá do 2. února.