Je zvláštní, že se jako hlavní motiv objevil na kašně exotický Neptun i s delfínem, kterého v té době Liberečané vůbec neznali. Patrně šlo o inspiraci z jiných míst – například v Olomouci stojí kašna s Neptunem už od roku 1683.

V některých pramenech se objevuje názor, že Neptun byl na kašnu dodán dodatečně, ale kompozice a zpracování celé kašny i její tradiční německý název Neptunbrunnen – Neptunova kašna, tomu nenasvědčuje.

Liberečané s Neptunovou kašnou srostli natolik, že i po dostavění nové radnice byla – víceméně již jen jako dekorace a připomínka starých časů – na náměstí ponechána. Jen byla přesunuta do samého středu náměstí a přitom upravena, doplněna několika žulovými stupni a okraj byl zabezpečen bohatě zdobenou kovanou mříží od libereckého zámečníka Antona Heina.

Již od počátku 20. století ale ve městě probíhala diskuse o nové kašně, která měla nahradit starého a údajně málo reprezentativního Neptuna. S novou kašnou dokonce počítal i Neumannův projekt nové radnice a poté, co se na velkolepé liberecké výstavě velmi úspěšně představila velká kašna od Franze Metznera, se začalo zdát, že Neptunovy dny jsou na hlavním náměstí sečteny.

Pro značný odpor části liberecké veřejnosti však zůstal Neptun před radnicí až do roku 1926, kdy byl odstěhován i s kašnou na dnešní Nerudovo náměstí a jeho místo zaujala nová Metznerova kašna se svalnatou sochou, někdy označovanou za Prométhea.

Ta si však na náměstí dlouho nepobyla. Pro svoji přílišnou germánskost byl záhy po druhé světové válce v létě roku 1945 odstraněn nejprve Prométheus a později byla zbořena celá kašna.
Zatím ovšem z Neptuna na novém stanovišti ještě krátce stříkala voda. Až v roce 1994 bylo rozhodnuto vedením města o kompletní obnově kašny.