V Oblastní galerii můžeme v současné době spatřit dvě silné fotografické výstavy. Jednak zde vystavují legendu české fotografie, libereckého fotografa Čestmíra Krátkého a další výstavou jsou právě Čtveráčkovy fotografie. Na chvíli se u ní zastavme.

KAM SE DOSTANE JEN KAMERA

Ne že by nešlo fotografovat třeba vleže, ale takhle Čtveráčkovy fotografie nevznikaly. Všechny jsou zabírány z podhledu, od země položeným fotoaparátem skrze neprostupné traviny, křoví, mikrosvět přírodního chaosu tam, kde lidé jen prochází. Čtveráček se už léta vyjadřuje především černobílou fotografií, to je jeho doména. V Oblastní galerii přišel s jednotným souborem intuitivně nafocených, avšak pečlivě vybraných fotografií, kde se setkáváme pouze s rostlinnou matérií a světlem.

Soubor Ke světlu najdeme v prostoru bývalé Fotogalerie NIKA a SET. Nutno říct, že Čtveráček tam „padne jako ulitý“. Prostoru výstava sluší a rovněž tak i autorsko-kurátorské rozhodnutí (kurátorka Zuzana Štěpanovičová), proložit menší formáty velkoformátovými zvětšeninami. Výstava fotografií adjustovaných na deskách tak nepostrádá dynamiku, která subtilní téma přírodního chaosu a světla příjemně obohacuje.

 SKRYTÉ OBRAZY, NEVIDITELNÝ FOTOGRAF

Poslední Čtveráčkův fotografický soubor zaujme svým vznikem a tím jak působí. Výběr místa a zapojení náhody bylo předpokladem nečekaného výsledku. „Byl jsem neustále překvapován, co vzniklo, nijak jsem do toho nezasahoval a celý ten proces bylo vlastně sledování nekonečných kompozic, hry světel a stínů.“ Je to známá fotografická abeceda, ale aby jí fotograf ovládl, musí mít za sebou hodně zkušeností a prozkoumaný terén.

Michael Čtveráček dlouhodobě fotí nejen krajinu Frýdlantska, věnuje se také fotografování krajinných fragmentů nebo interiérů, kde zkoumá spíše opomíjené struktury a překvapivé kompozice. V obchozím prostoru na bazénovou halou liberecké galerie můžeme se Čtveráčkovými fotografiemi projít ztišenou stezkou plnou překvapivých momentů. Některé fotografie mají tu moc se před divákem proměňovat, což je dané šalebnou „přírodní“ kompozicí.  Za spletí listí, stonků a větví mizí představa fotografa jako toho, kdo předkládá obraz. Iluze je dostatečně sugestivní na to, abychom měli pocit, že stačilo jen najít tak tvárný svět a nechat ho vystoupit před zraky diváka.

 SÍLA PŘÍRODY V OBLASTNÍ GALERII

Současná fotografie bývá často hodně manipulativní, zpochybňuje sama sebe i obraz jako takový. To je určitě v pořádku, ale jsou fotografové, kteří jdou jinou cestou. Příkladem může být uznávaný Jiří Šigut (dvakrát v Liberci vystavoval) se svými fotografickými papíry položenými v trávě, nebo právě Michael Čtveráček. Jeho současná výstava v Oblastní galerii nejen že evokuje přírodu jinak než standardní krajináři, ale jeho fotografování připomíná tušovou malbu, abstraktní kompozice nebo napětí linií a prázdného prostoru. Na to, jak je tahle výstava monotematická, je v přemíře dost často vykonstruovaného umění závanem něčeho čerstvého. Pojďme se do ní ponořit.