Od roku 1991 uvádí Dismanův rozhlasový dětský soubor operu Brundibár. Často ho doprovází pamětnice Marta Kottová, která jako dítě prošla Terezínem a koncentračním táborem Osvětim.

„Děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru mi říkají brundibáří babička, protože s nimi jezdím od roku 1991. Za komunistů nesměl být Brundibár zpívaný. Poprvé po válce ho uvedli až v roce 1991," Marta Kottová.

„Děti z Dismanova dětského rozhlasového souboru mi říkají ´brundibáří babička´, protože s nimi jezdím od roku 1991. Za komunistů nesměl být Brundibár zpívaný. Původně jsme si mysleli, že ho uvádělo Národní divadlo, ale bohužel tomu tak nebylo. Po válce ho poprvé uvedli až v jednadevadesátém roce," řekla Marta Kottová.

Operu, která pro děti v Terezíně znamenala opravdu mnoho, zhlédla veřejnost i žáci Základní umělecké školy v pondělí ve velkém sále ZUŠ. Vždy, když se zpívala vítězná věta: ,Brundibár poražen, už jsme ho dostali, válku jsme vyhráli', terezínské děti si prý představovali, že Brundibár je Hitler.

Oslava konce války

„Paní Kottová nás doprovází na představeních Brundibára už více než dvacet let, kam může a pokud jí to zdraví dovolí. My si toho velmi vážíme. Protože bydlí v Liberci a přála si, abychom sedmdesáté výročí osvobození přijeli oslavit i sem. Jsme velmi vděční za pozvání," vysvětlil Václav Flegl, umělecký vedoucí souboru. Vede ho s manželkou Zdenou.

Dismanův rozhlasový dětský soubor je převážně dramatický soubor. Připravuje děti i ke zpěvu, ale není to jeho prvoplánový obor. Soubor vychovává malé herce, kteří v rozhlase hrají v rozhlasových hrách, v pohádkách, v četbách na pokračování. K takovým rolím dětem přiřazuje i hudební výchovu.

„Brundibára jsme poprvé hráli už v roce 1991, tam jsme se také poprvé s paní Kottovou potkali. Natočili jsme ho také na desku. Už několikátá generace operu zpívá a zvládají to dobře. Role po sobě dědí, stejně tak tomu bylo i před válkou i za války, kdy se hra hrála pětapadesátkrát v Terezínském ghettu," dodal Flegl. V Liberci dětskou operou skončily oslavy konce války.

Brundibár

Dnes je už všeobecně známou skutečností, že dětská opera Brundibár Hanse Krásy vznikla na libreto Adolfa Hoffmeistera krátce před druhou světovou válkou. Pohnutou historii takřka vzápětí v letech 1943 a 1944 zaznamenala v době terezínského ghetta celkem pětapadesátkrát byla sehrána dětmi, z nichž naprostá většina zemřela ve vyhlazovacích táborech. Jednoduchý děj opery, jehož jádrem je pohádkový souboj dobra se zlem, získal v drastických podmínkách zcela nové kontury: děti spolu se zvířátky přemohly nejenom zlého flašinetáře Brundibára, ale v jeho postavě také personifikovaného Hitlera. Právě proto se verše závěrečné písně („Brundibár poražen, už jsme ho dostali…") navždy vryly do paměti všech interpretů i diváků terezínských představení, kteří jakoby zázrakem přežili. Za jejich pomoci byla původní inscenace na začátku devadesátých letech rekonstruována. Je potěšitelné, že Brundibár se dnes hraje doslova po celém světě.