Stará osvědčená technika jim totiž dává pocit toho, že se na tvorbě výsledného obrazu mohou od počátku, tedy už od samotného pořízení snímku až po konečný vznik fotografie, podílet sami.

Dva měsíce bude třicet velkoplošných fotografií Martina Kabáta Táborského nainstalováno v Kamenářském domě u Muzea Českého ráje, a dalších patnáct na hradě Valdštejn. Jejich vernisáž se v pátek uskutečnila za velkého zájmu veřejnosti.

Publiku se prezentoval dosud neznámý autor, který se už řadu let tvrdošíjně věnuje klasické fotografické technice a tentokrát se soustředil na objev A. Sabattiera. (Konkrétně na objev francouzského anatoma a zoologa 1834-1910, představující částečné převrácení výsledného pozitivu do negativu. K tomu dojde vlivem rychlého osvětlení citlivé vrstvy pozitivu během vyvolávání v chemické lázni. Pozn. redakce).

„Neoslovila mě dnes všudypřítomná digitalizace, kdy je veškerá tvorba dílem předem nastaveného programu, ale věnuji se činnosti, kterou mohu ovlivnit svým tvůrčím přístupem. A to se všemi přednostmi zvládnuté techniky i s jejich nedostatky. Jedině při takové práci mám totiž pocit, že opravdu něco tvořím," řekl při vernisáži autor.

Martin Kabát Táborský se narodil v Praze v roce 1968 a po studiu školy pedagogické a ČVUT se věnoval podnikání v oboru fotografie.

V oblasti výtvarné fotografie se v počátku inspiroval staropražskými zákoutími svého rodiště, po roce 2010 se odstěhoval do Českého ráje. V malebné přírodě, kde je ještě mnohde dochována lidová architektura, v podhůří Krkonoš a Jizerských hor, se snaží, jak sám říká: „uniknout a nenechat se rozptylovat pražskou úřednickou mašinérií."

Tady chce v klidu vnímat při svém „máchovském" putování českou krajinou, její náladu i místa, kde lze ještě zachytit starou lidovou architekturu, a další svědky výdobytků poctivých mozolnatých rukou našich předků. Současně hodlá poznávat a užívat okolní pestrou a dosud neponičenou přírodu ve všech jejich ročních obdobích a náladách, které mu poskytuje.

(gr)