„Rozevláté ruce/ tabákové plíce“ nebo „Má láska byla hezká/ voněla po ovoci/ smála se jako hvězdy do tmy“– to jsou verše Vladimíra Merty z písniček, které sice vyšly na jeho albu P.S. se skladbami Staré dopisy, Astrolog, Písmenková láska nebo Zem voní dřevem už v roce 1978, ale nijak tehdejšímu režimu nebránily v tom, aby písničkář stále patřil mezi polozakázané.

Přitom byl Vladimír Merta od konce 60. let jeden z nejrespektovanějších hudebníků tehdejšího Československa. Svůj debut Balades de Prague natočil na sklonku 60. let ve Francii, kde nějaký čas žil.

Jeho styl lze těžko pojmenovat

Mertův osobitý styl hry na strunné nástroje (vedle akustické a elektrické kytary ovládá bravurně také loutnu) si získal zejména v 80. letech řadu příznivců napříč hudebními žánry. Merta v té době vystupuje jak na folkových, tak na rockových festivalech. Tohoto písničkáře i teoretika písňového textu nikdy nebylo možné považovat za bluesového hráče, nicméně bluesové prvky se v jeho autorské tvorbě vždy nacházely.

Nejen muzikant, ale také filmař

Vladimír Merta začal svobodně vydávat své písničky až od začátku devadesátých let. Muziku si vydává sám, má na svém kontě zhruba 15 cédéček. K posledním jeho albům patří Drobné lži z roku 2003 a Filmy v hlavě z roku 2004. Vystudoval FAMU, filmovou a televizní scénáristiku a režii, a k tomu také architekturu na ČVUT.

Průběžně s hudební tvorbou se pokoušel také realizovat vlastní filmové projekty. Například napsal scénář k celovečernímu filmu Opera na vinici, který natočil v 80. létech režisér Jaromil Jireš. Režíroval pořad Tak ti ď…, věnovaný památce Jaroslava Ježka a Semaforu, a několik dalších filmů či pořadů.

„Píšu scénáře a realizuji dokumentární pořady, většinou s hudebním a humanistickým zaměřením. Dělám scénickou a filmovou hudbu, píšu náměty animovaných filmů, zhudebňuji verše a pokračuji ve vlastní skladatelské, textařské a koncertní činnosti,“ charakterizuje vlastní činnost písničkář, který rovněž učí na katedře kulturologie na Univerzitě Karlově. Merta si také zahrál za hranicemi, třeba na folkových festivalech ve Spojených státech amerických.