Společně se třemi kopiemi a doprovodnou kapelou A bude hůř totiž tvůrci snímku objíždějí republiku, promítají film v hospodách, klubech či na festivalech. A nejen mezi příznivci Pelcovy knihy slaví mnohé úspěchy. Více již v rozhovoru s producentem Čestmírem Kopeckým.

Film není k vidění v kinech, ale vlastně absolvuje veliké turné po českých klubech a hospodách. Proč jste zvolili tento poněkud netradiční způsob distribuce?

Vedlo nás k tomu hned několik důvodů. Celý snímek je natočený na šestnácti milimetrový film a pokud bychom jej chtěli převést na pětatřiceti milimetrový film, který se používá v kinech, tak snímek ztratí na kvalitě. …a bude hůř je navíc dílem pro lidi, kteří se pohybují více po klubech než kinech a v neposlední řadě hrál v našem rozhodnutí pustit snímek touto cestou ven také fakt, že promítání je vlastně komponovaným večerem. Líbí se mi, že lidé přijdou, dají si pivo a podívají se na film, a chvíli s námi pobydou.

Dnešní projekce byla do posledního místa vyprodaná. S jakým ohlasem veřejnosti se setkáváte na jiných místech republiky?

Zatím jsme měli vyprodáno úplně všude. Například v Karlových Varech jsme snímek promítali již sedmkrát a znovu si jej tam objednávají.

Pokud tedy snímek někdo nerozšíří nelegální cestou, tak si myslím, že by mohl ještě nějakou dobu republikou putovat. Na některých místech jsem se dokonce setkal s tím, že lidé přišli na snímek opakovaně.

Jak složité bylo pro vás sehnat prostředky potřebné k natočení snímku?

Na jednu straně blbě, protože představa těch kteří film podporují je většinou úplně jiná. Na druhou stranu má kniha Jana Pelce spoustu přátel. Vzniku snímku …a bude hůř tak pomáhali lidé, kteří tu látku měli rádi hned od začátku a vzdali se například honoráře.

Soudě podle vyprodaných sálů je mezi lidmi o snímek …a bude hůř zájem. Dostane se film mezi lidi i jiným způsobem, než jednotlivými vystoupeními v rámci jakéhosi turné?

Nakonec se může stát, že jej jednou dáme do normálních kin. Už to bude ale jiná kvalita a promítání zcela ztratí atmosféru, která po klubech a hospodách panuje.

Teoreticky se sice může stát že začneme …a bude hůř šířit úplně jinak. Pro mě osobně je ale důležité, aby ta hlavní skupina diváků viděla film tak jak jej prezentujeme dnes. Aby vůbec podobný způsob distribuce existoval.

Já si myslím, že teď se po mně může kdokoliv sebrat, natočit si jaký chce film, a já mám v tuto chvíli téměř pět set míst, kde se dá hrát podobným způsobem jako …a bude hůř.

Tajně jsem snil o tom, že ten film bude všude vyprodaný. A nakonec jsem se toho dočkal. Díky tomu vím, že podobný způsob alternativní distribuce může fungovat. Když mi teď bude v mých záměrech někdo bránit, tak se můžu na všechny vykašlat, zavolám klukům do Pardubic a tam to pustíme.