Během průpravného období sehráli Bílí Tygři tři přípravné zápasy, když podlehli Spartě v prodloužení a porazili Chomutov s Hradcem. Vítězně se tak naladili na další ročník v Lize mistrů.

Na konci léta se v základní skupině střetli s Växjö Lakers a Cardiffem Devils. Liberec získal ze čtyř soubojů nadějných sedm bodů, neboť dvakrát zdolal Cardiff a v obou případech prohrál s Växjö, jednou až v nastaveném čase.

Severočeši začali novou extraligovou sezonu nemastně neslaně. Úvod se nesl ve znamení nevyrovnaných výsledků a celé září bylo „korunované“ třemi nezdary v řadě, z nichž se nejvíce vyjímá vysoký debakl na Spartě 1:7.

POSTUP V LIZE MISTRŮ

„Myslím, že výsledek je pro nás krutý. Jsem rád, že jsme aspoň vstřelili branku, což pro nás může být odraz do domácího střetnutí s Pardubicemi. Bohužel se nám zatím nedaří klíčovými hráči podpořit mladíky a nezkušené hráče. Ofenzivní lídři netáhnou tým tak, jak by měli. Všechna utkání navíc začínáme inkasovaným gólem, což nás sráží dolů,“ litoval trenér Liberce Filip Pešán.

Liberec pak zakončil skupinovou fázi Ligy mistrů domácím vítězstvím nad Davosem 4:3, aby následně ve Švýcarsku prohrál 2:3. „Pro nás je klíčové především velice dobré umístění. Chtěli jsme postoupit a to se nám také povedlo. Samozřejmě nemůžeme být s výsledkem úplně spokojeni, raději bychom bodovali, ale myslím si, že jsme s mladým kádrem podali velmi solidní výkon,“ řekl asistent Karel Mlejnek.

NEKONZISTENTNOST V EXTRALIZE

Ani postup v evropské soutěži ovšem Tygrům nepomohl k lepším výkonům na domácí scéně. Stále nemohli najet na nějakou vítěznou vlnu, která by je katapultovala tabulkou směrem vzhůru. Další vzpruhou mohlo být osmifinále Ligy mistrů proti Frölundě. Doma Liberec prohrál 2:3, ovšem ve Švédsku zvládl prodloužení a senzačně postoupil.

„Celý den jsme cestovali. Po úvodu jsme se z toho oklepali, kluci předvedli výborný výkon a dostali jsme se v desáté minutě do hry. Bohužel jsme měli dost zbytečných vyloučení, která jsme nepřestáli, ale na druhou stranu jsme taky využili přesilovku. Myslím si, že to byly klíčové momenty,“ oddechl si po švédské odvetě Karel Mlejnek.

Vydřená účast ve čtvrtfinále skutečně nalila Tygrům novou krev do žil a v tomto období z šesti ligových duelů ztratili jediný. Poté se ale vše vrátilo do zajetých kolejí. Po dvou nezdarech přišla dvě vítězství. Avšak v dalším kole play-off Ligy mistrů se Liberec opět vytáhl.

Před vlastními fanoušky sice podlehl Curychu, ale ve Švýcarsku zvládl lépe nájezdy a najednou se ocitl až v semifinále. „Jeli jsme sem s cílem v základní hrací době vyrovnat celkové skóre, což se nám povedlo. Mrzí mě, že jsme nezvládli přesilovku v prodloužení, ale nájezdy už se nám vydařily a zajistili jsme si historický postup do semifinále. Čeká nás Växjö, s nimiž už jsme dvakrát hráli a víme tedy, o jak kvalitní tým půjde. Ale chceme postoupit do finále!,“ hlásil bojovně Karel Mlejnek.

V extralize to ale byla ze strany Libereckých stále stejná písnička. Nekonzistentní výkony je provázely prakticky celou sezonu. Záchranným bodem tak opět mohla být Liga mistrů. V semifinále se Tygři utkali s Växjö Lakers, s nímž hráli už ve skupině. Doma remizovali 1:1, ale venku rupli 1:6 a jejich pouť Ligou mistrů skončila.

„Rozhodně jsme nebyli lepším týmem. Chyběli nám někteří hráči základní sestavy, takže jsme museli postavit několik hráčů z Benátek. Soupeř byl jasně lepší. Měli jsme vstřelit více branek, šancí jsme na to měli dost. Stejně tak tomu bylo i v prvním utkání. Příčinou porážky byla nízká produktivita,“ hledal důvody vyřazení kouč Filip Pešán.

POVEDENÝ ZÁVĚR

S blížícím se závěrem základní části se sice Liberečtí zlepšili, když v lednu vyhráli pět zápasů v řadě, z toho tři s čistým kontem. Na lepší než konečné sedmé místo to ale nestačilo. Liberec nasbíral během celého ročníku 76 bodů a musel tak do předkola play-off.

Do bojů o Masarykův pohár se Severočeši probojovali hlavně díky své skvostné bilanci na domácím ledě, kde patřili opět k nejlepším. Naopak ve statistice venkovních střetnutí byli až předposlední.

V předkole narazil Liberec na svého starého známého, pražskou Spartu. Celá série skončila nejrychlejším možným způsobem, protože Tygři zdolali svého soupeře postupně 3:2 v prodloužení, 4:1 a pak v Praze 4:1.

„Rozhodovalo se v malých detailech. Hráči Sparty nevynechali absolutně ani jeden puk, nepustili ani metr ledu. Viděl jsem extrémně bojovnou Spartu, extrémní nasazení od všech hráčů, ale my jsme se domácím vyrovnali a byli možná o chloupek lepší,“ konstatoval Filip Pešán.

KONEC VE ČTVRTFINÁLE

Ve čtvrtfinále čekal na Bílé Tygry Hradec Králové. První dva zápasy pod Bílou věží byly v režii Mountfieldu, ovšem Liberec následně zvítězil třikrát za sebou a před domácími fanoušky mohl rozhodnout. To se ale nestalo, a tak postupujícího do semifinále muselo rozlousknout až sedmé utkání. Hradec v něm vyhrál 2:1 a pro Liberec sezona skončila.

„Viděli jsme opět extrémně vyrovnaný zápas, stejně jako celou sérii. Na začátku jsme měli dvě tři tutové šance, které jsme neproměnili, což ovlivnilo úvod zápasu. Věděli jsme, že Hradec nás může porazit v přesilových hrách, což se také stalo,“ zhodnotil Filip Pešán.
Sezona byla ale úspěšná.

SOUPISKA BÍLÝCH TYGRŮ LIBEREC PRO SEZONU 2017/2018

Brankáři: Jaroslav Janus, Aleš Stezka, Roman Will

Obránci: Lukáš Derner, Tomáš Havlín, Adam Jánošík, Petr Kolmann, Filip Pyrochta, Martin Ševc, Ladislav Šmíd

Útočníci: Martin Bakoš, Mário Bližňák, Michal Bulíř, Adam Dlouhý, Tomáš Filippi, Kryštof Hrabík, Lukáš Jašek, Petr Jelínek, Jan Jeník, Lukáš Krenželok, Marek Kvapil, Dominik Lakatoš, Jan Ordoš, Matěj Psota, Tyler Redenbach, Jan Stránský, Daniel Špaček, Jaroslav Vlach