Litvínov byl favoritem nejen proto, že za něj nastoupili Jiří Šlégr a Martin Ručinský, kteří v té době čekali na nové smlouvy v NHL, ale také z důvodu větších zkušeností s nejvyšší českou hokejovou soutěží, nesoucí v sezoně 2002/2003 název Český Telecom extraliga.

Bílí Tygři nakonec svůj úvodní duel v extralize prohráli 1:4, přičemž jediný liberecký gól vstřelil Robert Pospíšil. „Souhlasím, že hokej měl úroveň a tempo. Na to, že to byl první zápas, to určitě byl dobrý hokej. Z naší strany musím poděkovat hráčům za výkon, který předvedli, protože to neměli jednoduché. Hráli doma a poprvé v extralize, navíc před televizními kamerami,“ řekl pro klubový web tehdejší trenér Liberce Josef Jandač.

PRVNÍ VÍTĚZSTVÍ

O den později se Severočeši představili v Edenu proti pražské Slavii. Bílí Tygři doslova rozcupovali papírové předpoklady na cáry a z Prahy si odvezli své první vítězství v extralize (3:1). Trenér Slavie Vladimír Růžička litoval neproměňování gólových příležitostí.

„Získali jsme své historicky první extraligové body, z čehož máme samozřejmě velkou radost. Už s Litvínovem jsme odehráli dobré utkání, měli jsme ale smůlu v koncovce,“ uvedl asistent trenéra Liberce Karel Dvořák.

DEBAKL

Poté Tygři bodovali především na vlastním ledě, až přišla historická porážka 0:9 od Slavie. V liberecké brance se vystřídali Zdeněk Šmíd a Pavel Falta, ale vysokému debaklu nezabránili. Na druhé straně Roman Málek vychytal nulu.

„Zápas se nám vymkl z rukou již od samého počátku. V polovině první třetiny bylo rozhodnuto a zbytek utkání byl už pro nás očistec. Chci se za celé mužstvo divákům omluvit a slíbit jim, že se něco podobného už nebude opakovat. Teď se musíme oklepat a v pátek v Českých Budějovicích opět hrát to, co umíme,“ řekl Jandač.

Jeho mužstvo opravdu zabralo a na jihu Čech vyhrálo 6:3. Poté ale na Liberec dopadla menší krize, když následujících pět zápasů prohrál, aniž by získal jediný bod. Za zmínku hlavně stojí osm inkasovaných gólů ve Znojmě.

Následně sice Tygři ulovili jeden bod ve Zlíně, ale vzápětí doma schytali sedmičku od Třince. Kdo by to byl tenkrát řekl, že zrovna Liberec s Třincem se bude jednou rvát o titul mistra extraligy. Na přelomu listopadu a prosince přišlo zlepšení, kdy Tygři z osmi zápasů prohráli jen dvakrát. A to ještě Slavii podlehli v prodloužení.

Závěr starého a začátek nového roku se však Liberci nepovedl. Tygři totiž zaznamenali pět nezdarů v řadě a opět klesli tabulkou. Vzkříšení přišlo až doma proti Havířovu, ale poté byly nad síly Liberce Plzeň, Litvínov a Slavia.

V únoru pak přišla další šňůra čtyř proher za sebou, ale s první extraligovou sezonu se Tygři rozloučili vítězně, když na ledě Svijanské arény porazili Plzeň 5:3.

„Za stavu 0:2 jsme nesložili zbraně, a ač jsme hráli v hodně improvizované sestavě, hráči dali do zápasu srdce. Jsem rád, že jsme se důstojně rozloučili s diváky,“ těšilo kouče Jandače.

Bílí Tygři obsadili po skončení základní části 12. místo se ziskem 63 bodů. Bez problémů se tak udrželi mezi extraligovou smetánkou. Během sezony dokázali vyhrát 17 utkání v základní hrací době, tři v prodloužení, prohráli v základní hrací době 26 duelů a třikrát padli v prodloužení. Tři zápasy skončily nerozhodně.

Pokud zůstal i po nastaveném čase nerozhodný výsledek, braly oba týmy bod. Tehdy se samostatné nájezdy nejezdily.

Před vlastními fanoušky nasbírali Tygři 35 bodů, což ve statistice domácích zápasů stačilo na předposlední pozici. Na kluzištích soupeřů brali 28 bodů, což je řadilo na osmou příčku. Co se týče tabulkového postavení, tak lze říct, že Tygrům se dařilo lépe venku.

PROSTUPNÁ OBRANA

Bílí Tygři museli pro další sezonu vylepšit hlavně obranu, protože inkasovali 162 branek a horší v tomto ohledu byl už jen poslední Havířov.

Autor tohoto textu osobně vzpomíná, kterak viděl poprvé v životě extraligový zápas na vlastní oči.

„Bylo to utkání hrané v pátek 14. února 2003 proti Pardubicím. Tygři sice prohráli 1:2, ale ať už samotný zápas, tak i atmosféra v hledišti a před stadionem na mě udělala velký dojem. Liberec sehrál vyrovnaný duel s tehdy nejlepším týmem v lize. Odér svařeného vína, piva a klobás mi navždy zůstane v paměti,“ vzpomíná nynější sportovní redaktor Libereckého deníku Michal Šandor, který si ze svého prvního zápasu ve Svijanské aréně odnesl zakoupenou kšiltovku s logem Bílých Tygrů.

Od té doby začal pravidelně jezdit nebo chodit na zápasy v současnosti jednoho z nejlepších celků v republice.

SOUPISKA BÍLÝCH TYGRŮ PRO SEZONU 2002/2003

Brankáři: Pavel Falta, Jan Koťátko, Zdeněk Šmíd

Obránci: Milan Beránek, Martin Čakajík, Petr Gřegořek, Jiří Hanzlík, Jan Holub, Jan Horáček, Richard Jareš, Václav Kočí, Angel Krstev, Jan Kudrna, Pavel Maleček, Jiří Moravec, Ctirad Ovčačík, Robert Pospíšil, Ladislav Šmíd, Aleš Vála

Útočníci: Miroslav Hájek, Petr Horčička, Vítězslav Jankových, Ctibor Jech, Pavel Kábrt, Pavel Kašpařík, Tomáš Klimenta, Radoslav Kropáč, Vojtěch Kubinčák, Jiří Kudrna, Patrik Moskal, Mojmír Musil, Václav Novák, Lukáš Pabiška, Filip Pešán, Jan Plodek, Stanislav Procházka, Patrik Rozsíval, Michal Straka, Jan Šulc, Jan Víšek.