V první polovině srpna odehrál Liberec čtyři klasické přípravné zápasy, z nichž dva vyhrál a stejný počet prohrál. Cenný byl především skalp Amuru Chabarovsk, hrajícího Kontinentální hokejovou ligu. Následně se znovu zúčastnil Ligy mistrů.

Soupeři Bílých Tygrů byli v základní skupině Lorenskog a TPS Turku. Severočeši dvakrát zdolali Lorenskog, ale v obou případech podlehli Turku. Do šestnáctifinále ale postoupili.

Do nové extraligové sezony sice Tygři vstoupili vítězně v Karlových Varech (5:1), ale v dalších kolech se prezentovali nevyrovnanými výkony. Po úspěchu následoval nezdar. Na přelomu září a října prohráli dokonce třikrát v řadě a na podobně úspěšný ročník jako byl ten předchozí, to v této fázi nevypadalo.

V šestnáctifinále Ligy mistrů narazil Liberec na Färjestad. Doma vyhrál 4:1 a ačkoliv venku prohrál 2:0, postoupil do osmifinále. „Byl to opět velmi vyrovnaný zápas. Trochu podobný tomu domácímu. Také tentokrát jsme podle mě byli trochu lepším týmem. Po většinu času jsme byli silnější na puku a hráli jsme aktivně. Nechtěli jsme prohrát, takže jsme se stále snažili vyrovnat, což se nám nepovedlo. Ale i tak můžeme být na konci spokojenější,“ řekl tehdejší trenér Liberce Filip Pešán.

„Máme za sebou velmi vyrovnané dvojutkání. Možná jsme měli doma trošku více štěstí a právě proto jsme v osmifinále. Také tam bychom rádi uspěli,“ dodal Pešán.

VYŘAZENÍ V OSMIFINÁLE

Tento sukces nastartoval i lepší výkony v extralize, protože ve druhé půlce října neztratili Liberečtí ani bod. Dokonce třikrát po sobě udrželi nulu (proti Mladé Boleslavi, Plzni a Karlovým Varům).

Osmifinále Ligy mistrů přineslo souboj dvou českých týmů, Liberec se totiž utkal s Vítkovicemi. Na vlastním ledě vyhrál 1:0, ale v Ostravě nezvládl prodloužení a ze soutěže se tak pakoval. „Jsme velmi zklamaní, protože jsme chtěli postoupit. Byli jsme o něco aktivnější, ale ze spousty menších šancí jsme vynikajícímu Dolejšovi dlouho nedokázali dát gól. Povedlo se to až v power play, bohužel v prodloužení jsme po chybě rychle inkasovali,“ smutnil Pešán.

Vyřazení z evropské soutěže se ale na šelmách nikterak neprojevilo. V listopadu ztratili Tygři pouze jedno utkání doma s Litvínovem, jinak jich sedm za sebou vyhráli. Během této šňůry nedostali branku hned čtyřikrát. Fanoušci tak mohli opět věřit, že by se mohla zopakovat předchozí veleúspěšná sezona.

Slabší chvilku si vybrali před prosincovou reprezentační přestávkou, kdy nebodovali ve třech duelech v řadě. Konec kalendářního roku ale měli znovu impozantní, protože slavili tři body pětkrát za sebou. Za zmínku stojí také lednová série pěti vítězných mačů.

VÍTĚZ ZÁKLADNÍ ČÁSTI

Poté sice následovaly tři porážky, které opět vystřídaly tři tříbodové večery. Závěr základní části už tak úspěšný nebyl, i přesto ale Liberec nasbíral 103 bodů a opět opanoval základní část. Bílí Tygři byli nejlepším týmem na hřištích soupeřů a spolu s Kometou Brno a Třincem kralovali také tabulce domácích zápasů.
Zatímco útok patřil z hlediska vstřelených gólů spíš k průměru extraligy, obranu měl Liberec nejlepší ze všech.

„Jsem rád, že hráči, kteří toho letos moc neodehráli a zasáhli proti Mladé Boleslavi do sestavy, ukázali, že můžou být platní i v závěru sezóny a že můžou nahradit případné ztráty v našem kádru,“ konstatoval po závěrečném souboji dlouhodobé fáze s Mladou Boleslaví kouč Pešán.

ZNOVU VE FINÁLE

Ve čtvrtfinále play-off se Liberec utkal s Plzní. První dva domácí mače Tygři zvládli (3:1 a 4:2). Třetí duel v Plzni sice ztratili (3:6), ale ve čtvrtém si vybojovali mečbol. Před vlastními fanoušky jej ještě nevyužili, ale po šestém střetnutí na západě Čech se radovali z postupu do semifinále.

„Plzeň odehrála po těžkém předkole fantastickou sérii, ofenzivně a takový hokej se líbí,“ ocenil kvalitu soupeře trenér Pešán.

O postup do finále se Liberec střetl s Chomutovem. Na vlastním ledě brali Severočeši dvě výhry, ale v Chomutově dvakrát triumfovali Piráti. Poté se už radovali pouze Tygři. V pátém klání zdolali svého soka 2:1 a v šestém pak 4:0. Podruhé v řadě tak Liberec prošel do finále.

„Věděli jsme, že nás čeká nesmírně těžká série. Nebylo náhodou, že Chomutov vyřadil Mladou Boleslav a pak Třinec. Série byla opravdu velmi těžká. Máme za sebou už dvě takové a jsem hrozně pyšný na kluky, kteří to odmakali nejen dnes, ale v celé sérii. Myslím si, že jdeme zaslouženě do finále. A jsem hrozně rád, že si to teď mohou kluci v šatně užít,“ zářil štěstím Pešán.

POHÁR DO BRNA

Poslední překážku na cestě k Masarykovu poháru už Tygři nezdolali. Ve finále změřili síly s Kometou Brno a už od začátku série vše směřovalo k tomu, že se titul bude stěhovat z Liberce do Brna. Kometa totiž vyhrála oba zápasy pod Ještědem, čímž zadělala na mistrovské oslavy.

Doma pak svoji dominanci potvrdila a po vítězství 4:0 na zápasy slavila. „Pro nás je to přes porážku rozhodně úspěch. Jsem přesvědčený o tom, že takovéto umístění po základní části i v play off nám nikdo netipoval. Ani my sami sobě… Hrozně moc mě těší, že jsme sezonou dokázali projít se ctí a s výsledkovou kvalitou. Hráčům za to musím poděkovat,“ nechal se slyšet Filip Pešán.

„Bolí to. Všichni jsme si představovali, že bychom to zakončili nějak jinak, ale férově musíme uznat, že Kometa hrála výborně. Našla na nás něco, co fungovalo a my jsme na to nedokázali odpovědět. Když vidíme, že se ostatní radují, tak to bolí. Na druhou stranu sezóna byla fantastická i pro nás,“ pronesl po svém poslední utkání za Liberec kapitán Branko Radivojevič.

„Myslím, že nikdo nečekal, že se dostaneme až do finále a že budeme vpředu v tabulce. Jsem hrdý na tým a všechny okolo,“ dodal jedním hlasem Radivojevič.

SOUPISKA BÍLÝCH TYGRŮ LIBEREC PRO SEZONU 2016/2017

Brankáři: Ondřej Bláha, Ján Lašák, Roman Will

Obránci: Lukáš Derner, Tomáš Havlín, Jakub Husa, Adam Jánošík, Petr Kolmann, Tomáš Mojžíš, Michal Plutnar, Filip Pyrochta, Martin Ševc, Radim Šimek, Ondřej Vitásek

Útočníci: Milan Bartovič, Matouš Bělohorský, Mário Bližňák, Michal Bulíř, Adam Dlouhý, Kryštof Hrabík, Dominik Hrníčko, Petr Jelínek, Lukáš Krenželok, Dominik Lakatoš, Josef Mikyska, Jan Ordoš, Jan Plodek, Martin Procházka, Branko Radivojevič, Jan Stránský, Vladimír Svačina, Daniel Špaček, Jakub Valský, Lukáš Vantuch, Jan Víšek, Jaroslav Vlach