Šmíd začal s hokejem v Plzni díky kamarádovi ze školky. Jeho otec totiž vedl přípravku. „Jmenoval se pan Liška a řekl mým rodičům, kam mě mají odvést na nábor. Tak jsem na přelomu školky a školy začal hrát hokej,“ prozradil pro webové stránky hokejové Plzně Zdeněk Šmíd, jehož táta byl velkým sportovním fanouškem.

„Táta se mnou všude jezdil a mě hokej úplně pohltil,“ vzpomíná Šmíd. Do velkého hokeje nakoukl v sezoně 1998/1999 v barvách Karlových Varů, kde nastoupil do tří zápasů. V západočeském celku zůstal další dva roky, přičemž chytal jak za juniorku, tak i za áčko. Mihl se i v prvoligové Kadani.

Na začátku roku 2000 získal titul juniorského mistra světa na světovém šampionátu této věkové kategorie. „S každým vítězstvím nám rostla sebedůvěra. Skupinu, v níž jsme měli Kanadu, Finsko, USA a Slováky, jsme vyhráli,“ zavzpomínal Šmíd na největší úspěch své kariéry.

NÁJEZDY S RUSKEM

„Byli jsme moc překvapení, kolik lidí nám posílalo najednou faxy. My jsme nikdy nic nevyhráli a byli strašně šťastní. Brali jsme finále spíš za odměnu. Rusové byli do té doby suverénní, měli špičkového trenéra, suverénně nejlepší ročník a všechno vyhrávali,“ připomněl finálového soupeře.

„Měl jsem z toho trochu strach. Rusové byli hrozně šikovní, byl bych si víc věřil na zámořské celky. Hned z prvního nájezdu jsem navíc dostal gól a my jsme ho nedali. Ve druhé sérii Rusové nedali a za nás se naštěstí Pivko trefil Bryzgalovovi mezi nohy a vyrovnal. Ve třetí sérii jsem nájezd Rusa znovu chytil a Kraft znovu střílel úspěšně mezi nohy,“ popisoval průběh samostatných nájezdů.

„Byl jsem docela sebevědomý. Viděl jsem, že ten Rus bude nervózní a že má nůž na krku. Ani se nakonec o nic nepokoušel. Napálil to do mě a byli jsme mistry světa,“ řekl při reminiscenci na zlatý okamžik.

DRAFT DO NHL

Poté byl draftován do NHL týmem Atlanta Trashers v šestém kole jako 168. v pořadí. Následně zamířil do zahraničí, konkrétně do finské Hämeenliiny a švédského klubu Lulea HF.

V ročníku 2002/2003 odchytal za Liberec včetně Tipsport Cupu tři utkání, načež byl vyměněn do Plzně. Tam začal i další sezonu, během které se ale stěhoval do pražské Slavie, kde se představil jen v pěti duelech. Kromě toho zanechal určitou stopu i v tehdy prvoligovém Písku.

„Trenér mi nedával prakticky žádnou šanci. Je určitě velká škoda, že v Liberci není trenér gólmanů. Dostal jsem se tam do stavu, kdy jsem si nevěřil a byl jsem na tom psychicky špatně. Trenér hodně preferoval hráče, kteří si extraligu vybojovali,“ tvrdil v prosinci 2002.

Další sezonu začal v Karlových Varech, ale kvůli přetlaku v brankovišti byl uvolněn do Sparty. Tam však nevydržel dlouho a znovu posílil městského rivala ze Slavie. Na konci ročníku ukončil svoji kariéru, důvodem bylo i vážné zranění třísel.

V současnosti je jednatelem stavební firmy, kterou převzal po svém otci.