Přípravné období ukázalo, že třetí místo z předchozího ročníku rozhodně nebylo náhodné. Tygři odehráli třináct přátelských zápasů, z nichž prohráli pouze tři. I když nutno podotknout, že duel s Mladou Boleslaví zůstal za stavu 4:3 pro Středočechy nedohrán. V čase 35:42 došlo ke kontaktu útočníka Mladé Boleslavi a někdejšího Tygra Mojmíra Musila s hlavním rozhodčím Hrubým.

Ten zůstal ležet na ledě a po ošetření odkulhal do kabiny. Utkání tak bylo předčasně ukončeno.

DVĚ VÝHRY NA ÚVOD

Do základní části sice Tygři vstoupili dvěma výhrami nad Třincem a Spartou, ale poté následovaly čtyři porážky v řadě (s Kladnem, Zlínem, Znojmem a Vítkovicemi). Všechna zmíněná střetnutí ale odehrál Liberec na kluzištích soupeřů.

„Škoda je, že se nám nepovedlo Milana Hniličku podržet. Týmová pokladna mohla být opět o nějakou tu sumu navýšena, kdyby vychytal nulu,“ žertoval po vítězném klání se Spartou kapitán Bílých Tygrů Václav Novák.

Poté Tygři prožili nadmíru vydařené období. Z následujících dvaadvaceti partií ztratili pouze dvě v Českých Budějovicích a Karlových Varech. Zajímavá byla gólová přestřelka v Litvínově, po níž si oba týmy rozdělily po bodu za remízu 4:4. Litvínov přitom vedl po první třetině už 3:0.

HNILIČKOVO VYLOUČENÍ

Nutno dodat, že už ve 13. minutě byl vyloučen liberecký brankář Hnilička poté, co neudržel nervy na uzdě a po nešťastném ataku ze strany litvínovského Brandy se vrhl na domácího hráče, kterého nejprve udeřil hokejkou a pak rukama. Logicky následoval trest do konce zápasu.

„Představili jsme se jako mužstvo dvou tváří. V úvodu jsme vyhořeli, ale za další dvě třetiny musím tým pochválit, protože uhrál alespoň cenný bod,“ uvedl asistent trenéra Liberce Karel Dvořák.

Jinak ovšem chytal Milan Hnilička spolehlivě a několikrát svými výbornými zákroky pomohl spoluhráčům k vítězství. Důkazem budiž šest vychytaných čistých kont během celého ročníku.

Po již zmíněné porážce v Karlových Varech zaznamenali Bílí Tygři sérii pěti vítězných utkání v řadě, přičemž dvakrát vůbec neinkasovali. Tygří rozjezd sice přibrzdilo Kladno, ale další tři mače se opět staly kořistí libereckých šelem.

POVEDENÝ ZÁVĚR

Od poloviny prosince 2005 do konce ledna 2006 se Liberečtí prezentovali nevyrovnanými výsledky, kdy porážku vystřídalo vítězství. Až v následujících týdnech se Severočechům podařilo zkonsolidovat výkony a během devíti duelů v závěru základní části prohráli pouze v Karlových Varech.

V únoru byla extraliga přerušena kvůli olympijským hrám v Turíně. Během této přestávky sehráli Tygři tři přípravná klání proti Chimiku Moskevská oblast (prohra 1:5), Pardubicím (výhra 4:1) a Plzni (výhra 3:1).

Suma sumárum, Bílí Tygři poprvé v historii ovládli základní část, kde získali 106 bodů a do play-off tak vyráželi z nejvýhodnější možné pozice.
Navíc z nové Tipsport arény udělali doslova nedobytnou tvrz, protože z šestadvaceti případů zde neprohráli ani jednou.

NEJLEPŠÍ OBRANA

Jako jediní navíc udrželi počet obdržených gólů pod stovkou (94), což byla velká zásluha brankářů Milana Hniličky a Pavla Falty.

Také tygří útok patřil k tomu nejlepšímu, co nejvyšší hokejová soutěž nabídla (152 vstřelených branek). Právem si tak svěřenci trenéra Josefa Palečka vybudovali pozici největšího favorita na titul. Jenže jak známo, play-off je úplně jiná soutěž a začíná se od nuly.

To koneckonců poznali Tygři na vlastní kůži. Ve čtvrtfinále se totiž utkali s Českými Budějovicemi, které postoupily do vyřazovacích bojů až z osmé pozice.
Kouzlo liberecké arény bylo odčarováno v tu nejméně vhodnou chvíli.

KONEC VE ČTVRTFINÁLE

První dvě střetnutí totiž vyhráli Jihočeši pod Ještědem 2:1 a 4:1 a rázem vedli v sérii 2:0 na zápasy. Liberecké postihla už v prvním utkání nepříjemnost v podobě zranění brankáře Milana Hniličky, místo něhož musel do tygří klece Pavel Falta.

To bylo v době, kdy Liberec vedl 1:0. Tento moment byl možná klíčovým pro vývoj celé série.

Hnilička se do branky vrátil ve třetím zápase v Českých Budějovicích, ale porážce 3:7 stejně nezabránil. Budějkám tak rázem chybělo jedno vítězství k senzačnímu postupu do semifinále.

Čtvrtý duel vyhrál Liberec 2:1 a ještě jednou vrátil celou sérii pod Ještěd.

Ani tentokrát však domácí prostředí Tygrům nepomohlo. Po nezdaru 2:6 pro ně sezona předčasně skončila, Budějovice slavily účast v semifinále.

„Soupeř postoupil zcela zaslouženě. Utkání zvládl lépe než my. Mimo druhého utkání v Českých Budějovicích jsme nepodali takové výkony, jaké jsme předpokládali. Je to velké zklamání, ale musíme se z toho poučit pro příště,“ konstatoval tehdy trenér Bílých Tygrů Josef Paleček.

Liberec sice na bronzové medaile z předchozího ročníku nenavázal, ale do dalších let měl rozhodně na čem stavět. Spolehnout se mohl především na domácí prostředí, které hnalo Tygry za vítězstvím.

SOUPISKA BÍLÝCH TYGRŮ LIBEREC PRO SEZONU 2005/2006

Brankáři: Pavel Falta, Milan Hnilička, Jiří Stejskal

Obránci: Lukáš Derner, Jiří Hanzlík, Martin Hlavačka, Jan Holub, Valdemar Jiruš, Angel Krstev, Jiří Moravec, Ctirad Ovčačík, Martin Richter, Martin Rýgl

Útočníci: Leoš Čermák, Ctibor Jech, Tomáš Klimenta, Václav Novák, Lukáš Pabiška, Rok Pajič, Václav Pletka, Jan Plodek, Andrej Podkonický, Stanislav Procházka, Igor Rataj, Patrik Rozsíval, Petr Šachl, Jan Tomajko, L’ubomír Vaic, Petr Vampola, Jan Víšek